Kdo nakonec bude bydlet v prasečím městě?

Data o populaci prasat obvykle nepatří k tématům, která ovládají pozornost médií. Tedy pokud zrovna neřádí prasečí chřipka – nebo pokud nejde o Nizozemsko, zemi, v níž na jednoho člověka připadá přibližně půl prasete. Titulky nizozemských novin na jaře plnila informace o tom, že letos v zemi prasečí populace klesla pod deset milionů poprvé od konce sedmdesátých let. Na konci minulého tisíciletí byl počet prasat a lidí v Nizozemsku skoro shodný – zhruba patnáct a půl milionu. V té době se očekávalo, že pokud by se v budoucnu lidé k prasatům chtěli začít chovat trochu lépe – a dostat je z průmyslového chovu v halách do chovu ekologického –, většinu nizozemské půdy by zabral právě život vepřů.

Architekti a urbanisté navrhovali ambiciózní vizionářské projekty, které by tuto situaci měly vyřešit – třeba nizozemské architektonické studio MVRDV přišlo s nápadem postavit Pig City (prasečí město). Zvířata by ve svém „městě“ žila v podstatě v mrakodrapech – vertikálních farmách, zahrnujících nejen chov, ale i výrobu krmiva, zpracování odpadů a recyklaci hnoje. Kromě úspory místa a lepších životních podmínek bylo cílem tohoto fascinujícího – a notně utopického – projektu také uvolnit zbytek krajiny pro lidi. Ale zatímco se v Nizozemsku před čtvrt stoletím vymýšlely způsoby, jak lépe ubytovat vepře (dokud je lidé nesnědí), o tom, kam jednou bude potřeba ubytovat lidskou populaci, se v zemi zase tolik nepřemýšlelo.

Pětadvacet let poté, co vznikl nápad na Pig City, přicházejí teď podobné – a opět možná trochu nerealistické – nápady na výstavbu celých nových měst pro člověka. Nizozemsko se potýká s jednou z nejhlubších krizí bydlení v Evropě. Politici vinu často neférově svalují na různé hráče a jevy – třeba na migraci nebo na vysokou rozvodovost – a plně v souladu se svou ideologií navrhují rozličná řešení, pro která na rozpolceném politickém spektru nenacházejí potřebný konsenzus. V zemi, která je považována za jednu z nejvyspělejších na světě, tak v tuto chvíli chybí 400 tisíc bytů a domů – ceny nájmů trhají rekordy a pociťují to nejen chudí lidé, ale také střední třída.