Kdo má lepší recept na Orbána? Voliči, nebo straníci?

Jak porazit hegemona, který má nepoměrně víc peněz, v rukou státní televizi a rozhlas a ve svůj prospěch upravuje volební systém i volební zákon? Rébus už maďarská opozice vyřešila loni: utvořila šestičlennou mnohobarevnou koalici a primárky budou rozhodovat, koho přesně postaví jako společné kandidáty. Parlamentní volby se blíží, konat se budou za necelý rok a výběr opozičních poslaneckých kandidátů, kteří mají zbavit Orbánovu státostranu vlády Fidesz, je tak v plném proudu.

Maďaři volí menší část poslanců z kandidátek (jako se to děje v Česku) a větší část přímo ve sto šesti malých obvodech (podobně jako volba českých senátorů, jen v jednom kole). To velmi zvýhodňuje jednu velkou stranu, která bere drtivou většinu okrsků. Fidesz tak s necelou polovinou voličských hlasů už přes deset vládne s klíčovou ústavní většinou. Podle opozičního plánu tak půjde do voleb společná celostátní kandidátka a v každém okrsku se nejprve popere šest opozičních kandidátů o přízeň voličů. Kdo vyhraje, postaví se na jaře kandidátovi Fideszu. Poražení ho budou podporovat, mravně i finančně.

Realita je ale barvitější - nebo šedivější, podle perspektivy. Jak se ukazuje, představa, že se na podzim odehraje sto šest primárkových soubojů, byla naivní. Opoziční strany, z nichž některé jsou skutečně malé, na to nemají dost prostředků. Ani velké a zavedené partaje, pravicový Jobbik nebo levicová DK, se do bojů nehrnou. Namísto toho uzavírají vzájemné předběžné dohody o podpoře.

Jak počítá nezávislý deník Telex, v některých okrscích je už teď vlastně možné vyhlásit vítěze, protože z dohadování vzejde jeden opoziční kandidát. V dalších sice primárky proběhnou, ale se snadno předvídatelným výsledkem. Skutečné soupeření se tak podle deníku odehraje sotva ve třiceti okrscích z celkových sto šesti.

Pro jednotlivé partaje to dává smysl. Každá z nich je někde silná a v jiné části země naopak podporu nemá. Jobbiku patří venkov, DK větší města, hnutí Momentum je silné mezi studenty v univerzitních městech. Někdy sice musí vzdát nasazení slibného kandidáta, ale výměnou za jiný ústupek od partnerů. Případy, kdy by se obětování politici vzepřeli vůli své strany, jsou vzácné. To šetří peníze i čas – v každém volebním střetu je riziko, že se ošklivě zvrtne a zlá krev bude kazit povolební spolupráci.

Pro opoziční strany je to vlastně velké cvičení v praktické politice. Barevná opoziční koalice chce po volbách vládnout. Fakt, že se dokáže dohodnout i ve věci kandidatur, kde se střetávají osobní ambice i nepřátelství s loajalitou k nejistému velkoprojektu, by pro voliče mohla být dobrá zpráva.

Mnozí to tak ale vidět nemusí. Maďarská opozice je barevná, podle řady voličů až příliš barevná. Potkává se v ní krajně pravicový Jobbik se zelenými liberály. Snaží se budovat společný program, ale v některých případech nelze shodu předstírat: hlavním a jasně vyřčeným cílem je dostat vládu z rukou Fideszu.

Primárky měly být demokratickým uklidněním pro ty, kteří o projektu pochybovali. Dohody, které primárky předcházejí, tak mohou vnímat jako předzvěst budoucích špinavých kšeftů. Může jim být podezřelé, že Jobbik a DK, které si léta nemohou přijít na jméno, se najednou relativně hladce shodnou na společných kandidátech. A nakonec - voliči opozice měli rozhodnout, kdo nejspíše porazí kandidáta Fideszu. Nyní o tom do značné míry rozhodují stranické sekretariáty.

Opoziční experiment v každém případě vypadá v praxi jinak, než se na počátku zdálo. Nikde není psáno, že mu to musí škodit - samy strany trvají na tom, že vědí, co dělají. Spoléhají na své zkušenosti z terénu a průzkumy veřejného mínění. Skutečný zájem opozičních voličů o primárky – a to, zda stranické dohody budou opravdu tak obsáhlé, že velká část soubojů bude zbytečná - se ukáže až v září, kdy mají proběhnout.

Tehdy se rovněž v primárkách rozhodne, kdo bude opozičním kandidátem na premiéra. V říjnu má být rozhodnuto a opozice chce rozběhnout společnou kampaň. Podle nezávislých průzkumů veřejného mínění jsou nyní sílu vládnoucího Fideszu a spojené opozice vyrovnané.