Tající ledovec v norském pohoří Jotunheimen (Domov obrů) odhalil skrytou obchodní cestu Vikingů, na níž provoz vyvrcholil kolem roku 1000 - v době, kdy na Zemi začala globalizace. Informuje o tom nejnovější internetové vydání časopisu Science.
Pod mizejícím ledovcem Lendbreen v jižním Norsku objevují archeologové starodávné předměty už nějakou dobu. Teď se jim podařil objev největší: našli obchodní cestu, po níž staří Vikingové po staletí dopravovali nejrůznější zboží na vzdálený evropský trh. Předměty nacházené pod Lendbreenem, který intenzivně taje posledních devět let, datovalo radiokarbonové měření do doby bronzové, někam mezi roky 1750 př. n. l. až 300 n. l. - v těch nejstarších jde vesměs o hroty šípů a další lovecké nástroje. Během nového průzkumu v horních částech ledovcové stezky byly ale objeveny odlišné věci: podkovy a hřebíky, chodecké hole, kusy rozbitých saní, vlněné palčáky, kožené boty, kosti mrtvých koní.
Archeologický tým objevil také několik desítek kamenných mohyl značících cestu z údolí na hřeben a základy přístřešku pro odpočinek dávných cestovatelů kus pod vrcholem. Radiokarbonové měření odhalilo, že stezka začala být pravidelně využívána kolem roku 300 n. l. Na druhé straně hřebenu se spouštěla k řece Otta a po ní se dalo během pár dní plavby po proudu dostat k obchodním hradištím. „I když to na první pohled vypadá nelogicky, vysoké hory často sloužily jako hlavní komunikační trasy, nikoli jako bariéry,“ cituje časopis archeologa a spoluautora objevu Jamese Barretta z univerzity v Cambridge. „Ve vysokých polohách se cestuje snadno, když už do nich vystoupáte, a když je na zemi dost sněhu pro výrobu vody.“
https://www.youtube.com/watch?v=KGbbSMbfDWg
Význam Lendbreenské obchodní a dopraví stezky vyvrcholil kolem roku 1000 n. l., kdy podle dostupných dat přiměla populační exploze obyvatele Skandinávie nejen k obsazování dosud odlehlých koutů vlasti za Domovem obrů, ale i k tomu, aby nasedli do lodí a vyrazili na objevitelské cesty do vzdálených koutů Evropy a ke břehům severní Ameriky.
Tyto vikingské cesty nebyly výjimkou, ale spíš potvrzením vládnoucího trendu v tehdejším rychle se měnícím a pohyblivém světě. Alespoň to tvrdí americká historička Valerie Hansen ve čerstvě vydané knize „Rok 1000. Čas, kdy objevitelé propojili svět - a začala globalizace“. Podle autorky v té době obchodníci a poutníci křižovali Indický oceán na cestách do východní Afriky, Indie a Číny, otroci ze střední Evropy putovali na tržiště v Bagdádu a Mayové došli z Yucatanu až k Mississippi. Všechny tyto dílčí objevy pak podle Hansen korunovalo a propojilo putování Vikingů z Norska do Kanady: globalizace mohla začít.
Vrátíme-li se na stezku přes Jotunheimen, počet archeologických nálezů tady prudce padá kolem roku 1400 n. l. To nepochybně souvisí s tzv. černou smrtí, kdy pandemie moru zabila podle odhadu až polovinu tehdejší norské populace. Ruku v ruce s klimatickou změnou známou jako malá doba ledová (která začala někdy kolem roku 1300) rozdrtil mor ekonomiku v celé oblasti a Lendbreenská stezka byla na staletí zcela zapomenuta. Až teď tání ledu a archeologové znovu připomněli její dávnou slávu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
