Jaderná elektrárna Dukovany
160 miliard? Nebo 260? (Reaktorový sál, Dukovany) • Autor: Matěj Stránský

Projekt nové jaderné elektrárny v Dukovanech má do konce roku pokročit z roviny nezávazných úvah do další fáze. Elektrárenská společnost ČEZ má během léta nebo podzimu podepsat se státem smlouvy o tom, za jakých podmínek se stavby chopí. A do konce roku plánuje spustit oficiální soutěž mezi dodavateli reaktorů.

„Počítáme s tím, že tendr začne v prosinci,“ prohlásil v úterý na setkání s novináři šéf ČEZ Daniel Beneš. Během dalších dvou let má ČEZ spolu se státem vybrat mezi pěti uchazeči vítěze a během dalších dvou let – tedy do roku 2024 – dotáhnout projekt s dodavatelem k podpisu smlouvy.

Reklama
Reklama

Harmonogram odpovídá tomu, s čím počítá ve svých plánech vláda. Smlouvy s ČEZ měla schválit ještě před prázdninami a s nimi i pravidla, jak se stavba zaplatí. Po vyjasnění těchto vstupních předpokladů má letos začít také vyjednávání s Evropskou komisí o souladu chystaných státních subvencí s unijním soutěžním právem.

Termíny se ale mohou ještě posunout, jako už mnohokrát. Stát totiž stále nemá vyjasněné všechny nuance, jak bude do projektu vstupovat. Bez toho nelze oficiální vyjednávání s Evropskou komisí zahájit. Jasno by na domácím poli mělo být i před tím, než se zahraniční dodavatelé přizvou do soutěže.

Jako nová brzda se nyní ukazuje chystaný zákon o tom, jak stát bude v budoucnu elektřinu z Dukovan vykupovat. Měl být projednán ve vládě před prázdninami, ale nyní se na něj sešlo velké množství kritických námitek už v rámci připomínkového řízení mezi ministerstvy.

Čtěte také: Evropo, nech nám Dukovany a my ti dáme green deal

Princip zákona spočívá v tom, že ČEZ posbírá od uchazečů jejich cenové nabídky a podle nich určí, za kolik dokáže v Dukovanech elektřinu vyrábět, aby se mu jako polosoukromé firmě celá akce vyplatila. Na tuto cenu pak ČEZ se státem uzavře výkupní smlouvu. Stát nese riziko, že zafixovaná cena se v budoucnu ukáže jako zbytečně vysoká. Pak budou podle navrženého zákona na Dukovany povinně doplácet všichni spotřebitelé formou jaderné daně započítané v ceně elektřiny. Ministerstvo průmyslu ale chce risk i tak podstoupit, což zdůvodňuje obavou, že po odpojení uhelných elektráren a stávajících Dukovan bude elektřiny málo. A pokud by současně došlo k zdražení, zafixovaná výkupní cena se nakonec může státu i vyplatit.

Ministerstvo financí ovšem nyní k návrhu zákonu namítá, že není vhodné svázat výkupní cenu s investičními náklady, protože pak existuje riziko takzvaného „přeinvestování“ neboli zbytečného předražení. „ČR si musí být tohoto neblahého jevu vědoma a zohlednit rizika možného prodražení výstavby již v zákonné úpravě. Předložený zákon stanovuje realizační cenu velmi obecnou a vágní formou,“ stojí v připomínkách.

Podobně argumentuje také ministerstvo pro životní prostředí: „Stát plně přenáší ekonomické riziko výstavby jaderných bloků z investora na bedra občanů a podnikatelského sektoru, a to nehledě na možná (a předpokládaná) prodražení těchto projektů.“ Oba resorty také namítají, že zákon v navržené podobě by za stát svěřil veškerou pravomoc ohledně zafixování výkupní ceny jen ministerstvu průmyslu a že by bylo dobré tak citlivou věc posoudit aspoň ve vládě.

Vzhledem k množství námitek se nejspíš zákon bude muset přepracovat, červnový termín je tedy v ohrožení. Skluz znamená pozdější start jednání s Evropskou komisí. Ta mohou oficiálně začít až po schválení všech nuancí a Brusel poté bude mít až rok a půl na posouzení. Jako domino pak padají i další termíny, třeba výběr vítěze tendru do roku 2022.

Jiný vládní materiál shrnující strategii kolem Dukovan mluví o tom, že jednání s komisí mohou představovat velký zádrhel (vláda chce kromě výkupní ceny Dukovanům pomáhat ještě levnou státní půjčkou) a že „je nezbytné, aby byla notifikace zahájena vůči Evropské komisi již v tomto roce“.

Čtete také: Jaderný expres vyjíždí

Vláda se nicméně na modelu toho, že ČEZ dostane garanci výkupních cen, již principiálně dohodla v dubnu. Přepracování by tedy nemělo představovat neřešitelnou věc. Zvláště vzhledem k tomu, jak se letos začalo s projektem spěchat.

Vláda spěch zdůvodňuje tím, že bez zařazení vyšší rychlosti nelze stihnout již několikrát prodlužovaný harmonogram. Ten nyní počítá s tím, že po roce 2024 bude ČEZ s vybraným dodavatelem chystat projekt a žádat o stavební povolení, v roce 2029 se začne stavět a v roce 2038 proběhne kolaudace tak, aby nový blok nahradil stávající dukovanskou elektrárnu.

Spěch může mít i politickou rovinu. Termín 2022 – tedy výběr vítěze – spadá ještě do mandátu prezidenta Miloše Zemana. Ten patří mezi skalní příznivce jádra a v minulosti se přimlouval za ruský reaktor. Lidé z jeho týmu zároveň dávali najevo velkou snahu umést cestu právě ruským dodavatelům. Projekt nespadá do pravomocí Hradu.

Včasné vypsání soutěže a uvedení projektu do pohybu ale může minimálně usnadnit Andreji Babišovi příští rok po parlamentních volbách pozici při vyjednávání s prezidentem nebo s komunisty při formování příští vlády. Ve smlouvě státu s ČEZ má být nicméně pojistka, podle níž vláda může kteréhokoli uchazeče v průběhu tendru nebo po jeho skončení vyřadit z bezpečnostních důvodů.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 681

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte