0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zkumavka29. 7. 20113 minuty

Vědci možná zachytili stopu tajemného Higgsova bosonu

Pátrání po hypotetické částici zvané Higgsův boson možná spěje do finále. Nejnovější výsledky z urychlovačů v evropské laboratoři CERN a v americkém Fermilabu naznačují, že tajemná částice skutečně existuje a dává o sobě vědět. Zatím jde o neúplná data, přesto je tentokrát docela dobře možné, že jsou vědci na stopě něčeho zajímavého.

Higgsův boson je částice, která by měla propůjčovat hmotnost všemu kolem nás, od mikroskopických objektů až po galaxie. Je to poslední chybějící kamínek v teorii zvané standardní model, která vysvětluje fungování mikrosvěta. Pokud se existence Higgsova bosonu potvrdí, bude to konečný důkaz, že čtyři desítky let budovaná teorie je správná.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

O nejnovějších výsledcích z obou zmíněných pracovišť vědci diskutovali na evropské konferenci o fyzice vysokých energií v Grenoblu. Do médií se tak dostaly zprávy o tom, že jak v CERN, tak ve Fermilabu byly pozorovány možné stopy Higgsova bosonu v pásmu hmotností kolem 140–145 GeV (gigaelektronvoltů).

Zpravodajství BBC uvedlo, že výsledky z CERN jsou zatím charakterizovány úrovní spolehlivosti 2,8 sigma; úroveň o hodnotě tří sigma by přitom znamenala, že pravděpodobnost, že jde jen o náhodnou statistickou výchylku, je pouze jedna ku tisíci. Při hodnotě pěti sigma je tato pravděpodobnost již pouhých jedna ku milionu a v takové situaci by vědci oznámili objev.

K tomu zatím ještě schází řada měsíců měření, během nichž se může ukázat, že jde přece jen o pouhé zdání. Planý poplach kolem Higgsova bosonu ostatně vypukl už letos na jaře. Tentokrát se však situace jeví zajímavější. „Zdá se, že by se z mlhy již mohl vynořovat jistý obrázek,“ řekl zpravodajství BBC profesor Stefan Soldner-Rembold, mluvčí týmu, který pracuje na detektoru částic DZero v americkém Fermilabu.

„Byl bych zatím velmi opatrný,“ uvádí naproti tomu profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu AV ČR, který se konference v Grenoblu účastnil. „Efekt je zatím slabý a v minulosti podobné jevy obvykle zmizely v záplavě nových dat.“

Zda se to stane i tentokrát, by mělo být jasné poměrně brzy. „Urychlovač LHC v CERN funguje fantasticky, množství dat rychle roste a za půl roku by jich mělo být tolik, aby se vyjasnilo, zda Higgs v oné oblasti hmotností existuje nebo ne. Do té doby získají dostatečné množství dat i vědci na americkém urychlovači Tevatron,“ říká Jiří Chýla a připomíná, že objev Higgse nelze oznámit, dokud nebude vše zcela jasné.

Existence Higgsova bosonu je podle profesora Chýly nyní sice skutečně nejpravděpodobnější v oblasti hmotností kolem zmíněných 140 GeV, získaná data nicméně ukazují, že by se hypotetická částice mohla vyskytovat kdekoliv v oblasti od 120 do 150 GeV. Zajímavé fluktuace, které tu vědci pozorují, mohou být stopami po rozpadu Higgsova bosonu na dvojici částic zvaných W bosony.

Existenci Higgsovy částice v roce 1964 poprvé předpověděl britský fyzik Peter Higgs. Pokud by byla objevena, s největší pravděpodobností by Peter Higgs velmi brzy získal Nobelovu cenu za fyziku. Patrně by si ji rozdělil s několika dalšími vědci, kteří se podíleli na formulování příslušné teorie.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].