Reportáž: Snížení evropské závislosti na Číně začíná na haldách těžebního odpadu ve středu Afriky

Pás vyváží rudu k prvnímu zpracování a z trávicího traktu továrny padá měď. Mopani Copper Mines na severu Zambie je jedním z největších měděných dolů na světě. V areálu stojí nefunkční, více než devadesát let stará šachta a jen kousek od ní její nejmodernější, švédskými důlními firmami vybavená následovnice, již lze ovládat na dálku odkudkoli na světě. Ve zdejším těžebním labyrintu z oceli a betonu nevzniká jen měď, rodí se tu i zcela nový evropský přístup k africkému kontinentu.   

Reaguje na pronikání Číny, která v Africe posledních dvacet let ve velkém staví silnice, digitální kabely, přístavy, železnice a doly. Sever Zambie sousedí s jihem Konga, kde se těží neskutečné tři čtvrtiny světové produkce kobaltu, základu lithiových baterií. Téměř všechny tamní doly patří čínským firmám a vytěžená surovina se vyváží do Číny – až tam se zpracovává a zpětně prodává do světa. Asijská velmoc ovládá 95 procent trhu. 

Evropané dlouho kritizovali především čínské excesy, tedy uplácení afrických vladařů či nekvalitní stavby, ale fakticky jejich vliv setrvale klesal. Nyní se snaží tuto ztrátu významného postavení zastavit – a v čase stoupajícího geopolitického napětí také získat přístup ke vzácným africkým minerálům. Právě Zambie patří k žádaným partnerům v zelené i digitální transformaci: je sedmým největším producentem mědi a má zásoby kobaltu, lithia, niklu i grafitu.

Milujeme soukromé peníze