Proč chce Trump rozbít Evropu?
Pohled do zákulisí republikánské ideologie, která chce změnit svět k obrazu svému
Americký prezident ve středu řečnil před vybraným publikem na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu více než hodinu. To, že se tak dělo v samém srdci Evropy, nezastavilo stále silnější proud chvály jeho vlastních úspěchů a výtek směrem k posluchačům. „Je hrozné, co Evropané sami sobě dělají. Ničí sami sebe, ničí tato nádherná místa,“ formuloval své zděšení z evropské migrační politiky a pokusů omezit průmyslové a automobilové emise.
Donald Trump se prostě na Evropu zlobí a chce ji změnit k obrazu svému. Jeho Spojené státy, někdejší britská kolonie, se kdysi od Evropy zkoušely distancovat, aby se uchránily před chaotickou realitou na starém kontinentu. Dnes je Amerika jadernou i ekonomickou velmocí s největší armádou na světě a jako světový hegemon může zkoušet určovat pravidla hry. Evropa se z někdejšího kolonizátora stala hlavním obchodním i vojenským partnerem díky Severoatlantické alianci. To je ale teď na pokraji zhroucení.
Od začátku roku Trump stále intenzivněji tlačí na Dánsko, aby mu prodalo Grónsko, protože ostrov „prostě chce“. A nejde jen o Grónsko, kde sice mají Spojené státy vojenské základny od konce druhé světové války, ale to prý dnes k ochraně ostrova před ruským a čínským vlivem nestačí. Imperiální snaha je podepřena novou americkou bezpečnostní strategií, vydanou loni v prosinci, která o Evropě mluví jako o partnerovi, ale připomíná, že spojenec „postrádá základní hodnoty a ideály“, které by měly USA k Evropě pojit. Zvlášť silně evropské státy rozčílily pasáže o tom, že Evropská unie podkopává národní státy, a je proto nutné proti ní bojovat, což Washington bude dělat tím, že podpoří patriotické strany v jednotlivých zemích.
Naopak o Rusku, které Evropané vnímají jako reálné nebezpečí, se v amerických plánech jako o hrozbě nepíše. Brutálně formulované postoje Trumpovy administrativy na spoustu lidí působí jako blesk z čistého nebe. Je proto dobré si připomenout, že jde o myšlenky, které se v americké politice prosazují s různou intenzitou prakticky od vzniku Spojených států.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
