Nejsi pravý Srb, když je pro tebe generál zločinec

„Jsem tu proto, abych uctil památku velikého člověka. Člověka, který bojoval za svůj národ. Který tomuhle boji zasvětil celý život. Který kvůli němu ztratil část rodiny,“ říká v horkém sobotním dopoledni před bělehradskou budovou Domu armády holohlavý padesátník v upnutém rudém tričku, na němž svítí nápis v srbské cyrilici: „Mladić, hrdina.“

Je krátce po jedenácté hodině a muž spolu s desítkami dalších lidí v podobných tričkách čeká ve frontě na pietní akci k uctění života válečného zločince Ratka Mladiće. Někteří starší muži ve frontě mají na sobě vojenské uniformy, v nichž bojovali v některé z válek souvisejících s rozpadem Jugoslávie. Sem tam se v davu objeví i lidé ve střízlivých černých šatech.

A pak je tu mnoho novinářů, fotografů a kameramanů. Všichni se chtějí dostat do reprezentační budovy srbského ministerstva obrany a zúčastnit se pietní akce za člověka, který byl velitelem Vojsk Republiky srbské – armády etnických Srbů, kteří v letech 1992–1995 bojovali ve válce v Bosně a Hercegovině a na Mladićův příkaz páchali do té doby těžko představitelné zločiny.

V roce 2017 jej tak Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu za genocidu a zločiny proti lidskosti poslal na doživotí do vězení. Na konci srpna v něm čtyřiaosmdesátník Mladić zemřel. Část srbské společnosti se teď touží s ním rozloučit jako s národním hrdinou. A celému světu přitom ukazuje, jak se Srbsko ještě tři dekády po rozpadu mnohonárodnostní Jugoslávie krkolomně a nešťastně vyrovnává se svou minulostí.