Babišova lehká váha

Příštích šest měsíců bude rozhodujících.“ Podobných prognóz jsme od začátku ruského tažení na Ukrajinu slyšeli hodně, přesto udělá lépe ten, kdo čerstvá slova polského premiéra Donalda Tuska pronesená po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem neodmávne jako staré známé plané varování. Po jejich vyřčení totiž představitelé německé vlády přišli s důkazy, že nedávný dronový útok proti nákladním letadlům s municí a zbraněmi na letišti v Lipsku zosnovalo Rusko. A v tu samou chvíli slovenská policie referovala o úspěšném překažení žhářského útoku na továrnu vyrábějící bezpilotníky u Prešova.

Nejde o ojedinělé incidenty. Jen v minulém měsíci zapálili „druhořadí agenti“ spojení s Ruskem továrnu na drony v estonském Tallinnu, v Rumunsku byl tamní armádou zneškodněn ruský námořní dron mířící na strategické plynové těžební věže, dánská kontrarozvědka odhalila pokus ruských tajných služeb verbovat přes sociální sítě Dány k fotografování firem spjatých s obranným průmyslem a polská policie sdělila, že při vyšetřování požáru ve společnosti vyrábějící komponenty pro drony narazila na ruskou stopu.

Prozření a co dál

„Ze strany Ruska dochází k eskalaci. Nemůžeme vyloučit provokaci vůči některému z členů NATO,“ řekl o rostoucím počtu ruských sabotáží polský premiér s tím, že podle jeho poznatků visí nad Evropou reálná hrozba velké ruské provokace nebo útoku na některý z evropských států. Reakcemi postižených zemí a jejich spojenců si přitom Rusko může zjišťovat, jak je kdo ochotný se bránit. Vladimir Putin by mohl útokem na Evropu testovat jednotu NATO, nad níž visí otazník kvůli Donaldu Trumpovi a jeho často demonstrovanému opovržení vůči evropským spojencům a ochotě pomáhat spíš Rusku než bránící se Ukrajině.