Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutí

Všichni to tak nějak tušíme. Loni se v Česku narodilo nejméně dětí od dob Marie Terezie – tedy od roku 1785, kdy se začaly vést statistiky. Čeští politici, ať už vládní nebo opoziční, nárazově bijí na poplach a navrhují a někdy i skutečně zavádějí všechno možné – od zvyšování rodičovského příspěvku až po extrémní rodinnou politiku po vzoru Viktora Orbána v Maďarsku, kde se už od školy klade důraz na „tradiční rodinu“ a na pokračování etnicky maďarského národa a mladé páry dostávají výhodné půjčky nebo benefity. Nejsme v tom sami: porodnost prudce klesá napříč Evropou a celým rozvinutým světem. I jinde politici a demografové řeší, proč někteří lidé děti mít nechtějí a jiní, i když je chtějí, je prostě nemají.

A jakkoli je rozhodnutí založit si rodinu nebo vychovávat dítě výsostně osobní, „nedostatek“ dětí logicky hýbe celou společností. Moderní sociální stát funguje pouze tehdy, když disponuje dostatkem mladých plátců daní – kteří přispívají nejen na důchody, ale i na zdravotnictví, policii nebo třeba opravu silnic. Aby systém fungoval, je podle demografů nezbytné, aby se rodilo 2,1 dítěte na ženu. V Česku to před dvěma lety bylo 1,36 dítěte, což je jen o kousek vyšší než evropský průměr. Všichni vnímáme, že situace je neudržitelná. Proč tedy současní mladí lidé nemají děti a co s tím?

Rodičem podle svých představ

Dlouhou dobu byly příkladem pro Evropu severské země a jejich štědrý sociální stát. Vychovávat dítě, natož dětí víc je drahé a náročné a existuje shoda na tom, že veřejná podpora hraje podstatnou roli. „Víme, že příspěvky pro nové rodiče, a hlavně dostupná péče o děti vedou k větší porodnosti,“ říká finská demografka Anna Rotkirch, vedoucí výzkumu Rodinná federace ve Finsku v Institutu pro populaci. A doplňuje, že zdaleka nejde jen o severské země. Přínos dostupné péče o děti, tedy jeslí a školek, potvrzují i data z řady studií.