Marine Le Pen si jde pro prezidentské křeslo. S náramkem na noze, nebo bez něj

„Budu kandidovat a v kampani budu bez elektrického náramku na noze,“ prohlásila v úterý večer ve francouzské televizi politička Marine Le Pen. Prohlášení přišlo po napjatě očekávaném soudním verdiktu, který zásadně ovlivní nejen podobu prezidentských voleb příští rok, ale dost možná i budoucnost Francie a roli této světové velmoci v Evropské unii i ve světě. Odvolací soud v úterý sice uznal rozhodnutí nižší instance o tom, že Le Pen je vinna ze zpronevěry evropských peněz, razantně však političce zmírnil trest. Loňským rozsudkem měla na pět let přijít o právo kandidovat do veřejných funkcí a dostala i čtyři roky vězení (dva podmíněně a dva v domácím vězení s elektronickým náramkem). Nejnovější rozsudek počítá jen se 45 měsíci zákazu kandidovat – 30 z nich podmíněně – a třemi roky ve vězení, jen jedním z nich nepodmíněně. Pařížský odvolací soud zdůvodnil své rozhodnutí tím, že uložený zákaz kandidovat ve volbách je třeba vnímat v kontextu „svobody volby voliče, která je nezbytným předpokladem pro výkon demokratického volebního práva“. Protože rozsudek formálně platí od loňska, kdy jej přijal původní soud, 15 nepodmíněných měsíců zákazu kandidovat už uplynulo. Což znamená, že Marine Le Pen je zpátky – na cestě zúčastnit se už potřetí prezidentských voleb. A tentokrát by v nich poprvé mohla být úspěšná. 

Kdy se ucho utrhne

S náramkem na noze se ale bude na setkání s voliči jezdit jen těžko. Marine Le Pen tedy zvažuje, že podá kasační stížnost a do jejího vyřízení se trest pozastaví. Tím by se mohla nutnosti trávit čas doma (až na soudem stanovené výjimky) do voleb v dubnu vyhnout – proto teď politička tvrdí, že bude kandidovat bez náramku. Pokud kasační soud její případnou stížnost nestihne vyřídit ještě před volbami, Le Pen by musela zřejmě davy podporovatelů zdravit z obrazovek. Nebo do boje o prezidentský úřad krajně pravicová strana Národní sdružení vyšle svého předsedu, třicetiletého europoslance Jordana Bardellu. Právě on by přitom dle nedávných průzkumů mohl získat ve volbách nejvíce procent hlasů (asi 37 procent) – to je dokonce o pět procent více, než šetření agentury Ifop odhadují u samotné Le Pen. „Já si nicméně myslím, že by to tak nakonec nebylo. Bardella by mezi ostatními kandidáty – muži v obleku, kteří jednají se zástupci byznysu – mohl snadno zapadnout,“ říká politoložka Eva Bruštík Svoboda působící na Karlově a Ostravské univerzitě. Le Pen se podle ní podařilo přesvědčit voliče, že není součástí prostředí intelektuálních elit, z nichž do nejvyšších pater politiky přicházeli lidé v posledních desítkách let.

Le Pen se narodila v bohatém okrese Neuilly-sur-Seine ležícím na severní hranici Paříže. Pochází z prominentní politické rodiny – její otec Jean-Marie Le Pen byl sám kandidátem na prezidenta, a jednou byl dokonce i ve druhém kole spolu s Jacquesem Chiracem. Založil krajně pravicovou politickou stranu Národní fronta, kterou Le Pen převzala, postupně ji zbavila pověsti nebezpečné radikální partaje plné antisemitů a dala jí nové jméno – Národní sdružení. „Le Pen je klasické nepo baby. Přesto není vnímána jako součást politické elity, kterou reprezentuje třeba současný prezident Emmanuel Macron. Zvládla změnit ,obchodní značku‘ nejen svoji, ale i své strany. Ve volbách v roce 2017 měla strana v Národním shromáždění osm poslanců. Teď jich má 126,“ říká Bruštík Svoboda.