Zůstávám romantikem

Trh s knihami je v útlumu. Češi méně čtou, knihy jsou stále dražší , mimo jiné i proto, že vláda loni navýšila DPH na knihy z pě ti na 15 procent. Pražské nakladatelství Argo je jední m z mála, kdo se i v této situaci pokouší držet cechovníc h tradic – zaměstnává silný tým redaktorů a překladatelů a vedle bestsellerů a čtiva vydává náročné odborné knihy. „Jedeme ale na doraz,“ tvrdí ředitel Arga Milan Gelnar. I proto spolu S dalšími 70 nakladateli podpořil akci Knihy bez DPH, v jejímž rámci se před dvěma týdny knihy prodávaly o 15 procent levněji. Tržby knihkupectví díky tomu stouply na trojnásobek.

Postihlo vás loňské navýšení DPH z pěti na 15 procent, kvůli němuž literární obec tak protestovala?
Samozřejmě ano. Především se prodloužila doba, po kterou se nám vracejí náklady na vydaný titul, protože zájem čtenářů o koupi knih se utlumil. V průměru dnes prodáme za rok o stovky méně výtisků. I proto jsme museli z edičního plánu vyřadit některé tituly, jež bychom jinak jistě vydali. Zdůraznil bych přitom, že evropský průměr daňové sazby na knihy se ve vyspělejších zemích pohybuje kolem pěti procent a například ve Velké Británii jsou knihy od DPH osvobozeny. Kniha skutečně není jen zboží.

Není ta redukce především důsledkem obecnějšího nezájmu o literaturu?  
DPH nenarostla jen u knih. Zdražily se potraviny a energie, a to poměrně značně. Za takových podmínek se každý člověk snaží omezit zbytné věci a to jsou právě knihy a kultura obecně. K tomu připočtěte, že se pro nakladatele zdražily vstupní investice – tiskové náklady, práva, energie, to se pochopitelně promítá do vyšší ceny. Dalším negativem je fakt, že knihy vydáváme v menších nákladech než před dvěma až pěti lety, což opět ovlivňuje konečnou cenu. Takové tituly si mnohdy těžko vydělají samy na sebe a na plakáty do metra nebo inzerci do médií nezbývá ani koruna. K tomu připočtěte, že ve většině novin je dnes kulturní rubrika trpěné slepé střevo. 

Literární recenze pravidelně vycházejí v Hospodářských a Lidových novinách, Respekt má pravidelnou recenzní dvojstranu a dvakrát do roka vydává Literární přílohu.
Když si vzpomenete na prostor, jaký měla literatura v českých denících v devadesátých letech, je to neporovnatelné. Navíc se teď namísto recenzí píší příběhy knih nebo jejich autorů. Náročnější odborné tituly se nerecenzují skoro vůbec. Srovnejte si to třeba s Francií nebo Německem - významnější knihy reflektují všechna média včetně televizních stanic. Mít autora ve vysílání, udělat rozhovor či napsat recenzi je vnímáno jako prestižní věc.

Francouzská a německá čtenářská obec je přece mnohonásobně větší.
Samozřejmě, ale i tak je ten nepoměr příliš obrovský. Nebo to porovnejte se Švédskem, to je asi vhodnější příklad. Knihy tam levnější nejsou, Švédům ale po zaplacení složenek zřejmě v prkenici zůstane dost peněz na kvalitní život. To je, myslím, hlavní problém u nás. Vyluxované kapsy střední třídy. Tvrdí se, že česká společnost je čtenářsky nadprůměrná, vychází to z průzkumů týmu Jiřího Trávníčka. Já jim však nevěřím. Právě ve srovnatelně velkém Švédsku se běžný náklad pohybuje od šesti do 20 tisíc výtisků, běžné jsou ale také náklady řádově vyšší.

Jak Argo vzniklo a jak nyní pracuje? Jak funguje český knižní trh? Jak se za 20 let existence Arga proměnily čtenářské chutě a návyky? A jak trh proměnil příchod elektronických knih? Velký rozhovor s Milanem Gelnarem najdete v novém Respektu 19/2014, který vychází v pondělí 5. května (digitálně a v audioverzi již o den dříve)