Nikdy o mně nepiš

„Moje přítelkyně mi už od začátku říkala, že o ní nikdy nesmím nic napsat,“ říká hlavní hrdina německého milostného románu Esra, spisovatel Adam. Jenže on varování nebral vážně, a milenci se proto po letech znovu potkali u soudu. Adam je totiž ve skutečnosti německý spisovatel českého původu Maxim Biller. Ve zmíněné knize detailně popsal vztah s jednou ze svých bývalých partnerek a ta ho v roce 2003, jen pár dní po vydání knihy, zažalovala a dosáhla jejího stažení z prodeje. A teď po šesti letech tahanic to vypadá, že je konečně jasno. Soudci Spolkového soudního dvora v Karlsruhe před dvěma týdny potvrdili, že Esra zůstává zakázaná. Biller sice nemusí za porušení soukromí platit pokutu, ale němečtí umělci se i přesto zlobí. Tvůrčí svoboda podle nich dostala pořádný zásah.

Poznáte mě hned

„Nechci ti ukazovat prsa a pak mít strach, že o tom napíšeš,“ říká v intimní chvíli mladá žena Adamovi. Ten se ale směje a říká: „Ukaž.“ Požadavek své přítelkyně považuje Adam za nepřijatelně maloměšťácký, protože svoboda psát o čemkoli je pro něj stejně důležitá jako vzduch. A nejen pro něj. Základní kontury románu Esra o složitém vztahu mezi herečkou tureckého původu Esrou a židovským spisovatelem Adamem pronikly v Německu velmi rychle za hranice literární komunity. Německý spisovatel Maxim Biller (v roce 1960 se narodil v Praze, jako desetiletý s rodiči emigroval do Německa a později se zde etabloval díky provokativním fejetonům v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung) za to však nevděčí jen svým spisovatelským kvalitám. Proslavila ho především aféra kolem románu Esra, která v Německu vyvolala živou diskusi o hranici mezi svobodou slova a lidskou důstojností.

Během několika dnů v zimě 2003 se do oběhu dostalo pouze pět tisíc výtisků, na základě předběžného opatření soudu kniha z pultů zmizela a od té doby se čte pouze v soudní síni. Důvodem je prohlášení Billerovy bývalé přítelkyně a její matky (v knize popsané jako tyranská a egocentrická čarodějnice), že obsah románu je osobně uráží. S realitou se zde shoduje spousta věcí: například místo bydliště, domácí zvířata, popis dětí i detaily z rodinné historie. Klíčovou informací je, že románová matka Lale pochází z Turecka a za své aktivity proti těžbě zlata získala cenu Right Livelihood Award, známou jako alternativní Nobelovu cenu pro neziskový sektor v oblasti ekologie a rozvoje. Milenka Esra je v knize popsána jako herečka tureckého původu, která získala Německou filmovou cenu. V době vydání knihy stačilo německy mluvícímu čtenáři třicet sekund na internetu, aby podle těchto údajů zjistil, že ne zcela lichotivě popisovaná dvojice je dnes čtyřicetiletá herečka Ayşe Romeyová a její matka Birsel Lemkeová.

Promptní zákaz knihy obě ženy neuspokojil a požadovaly pro každou odškodnění v přepočtu zhruba půldruhého milionu korun. Matčinu žádost soud zamítl hned na začátku, protože v textu nejsou žádné detaily z jejího intimního života, s odškodněním za citovou újmu pro dceru nejprve soudy souhlasily. Po několika odvoláních nejvyšší soud sice újmu na cti uznal, požadavek na finanční zadostiučinění však nakonec zamítl. „Ty dvě ženy si prožily peklo, Ayşe Romeyová dokonce ani nějakou dobu nemohla vycházet na ulici a nemohla pracovat, odškodnění je namístě,“ nesouhlasí s rozhodnutím soudu její právník Wolfgang von Nostitz. Pokud by bylo na něm, bojoval by dál, ale „Esra“ a její matka jsou už pravděpodobně na konci finančních možností, podle odhadů je spor mohl zatím stát kolem půl milionu korun. Ačkoli kniha už zůstane definitivně zakázaná, mají teoreticky ještě měsíc na poslední odvolání k rozhodnutí o odškodnění.

Celý článek najdete v Respektu 51/09.