Co na nás ví Obama

Slova plynou, pravdu ale odhalují činy. Na ty došlo minulý týden ve středu, když se tryskový letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese, který se vracel z Moskvy zpět do Latinské Ameriky, nacházel asi hodinu letu od francouzského vzdušného prostoru. V tu chvíli, alespoň podle výpovědi bolivijské delegace, dostala posádka od pozemní kontroly pokyn, že nebe nad Francií je „z technických důvodů“ uzavřeno a že let je potřeba odklonit. Vzápětí se ukázalo, že pro bolivijského prezidenta není přístupné ani nebe nad Španělskem a Portugalskem. Moralesův tryskáč nakonec skončil v noční tmě na letišti ve Vídni.

Následovaly scény, které třeba katarský televizní kanál Al-Džazíra označil za „šokující porušení diplomatického protokolu“. Zjevně utahaný bolivijský prezident se v rozhalené bílé košili rozpačitě opíral o rám dveří někde v útrobách vídeňského letiště. Noc na letištní ploše protínala modrá světla policejních vozů. Rakušané prohledávali Moralesův vládní letoun, zatímco bolivijský ministr zahraničí soptil v televizi a před francouzskou ambasádou v bolivijském hlavním městě La Paz se srocovali protestující indiáni v buřinkách.

Právě Francie projevovala v posledních dnech největší míru pohoršení nad odhaleními týdeníku Der Spiegel a deníku The Guardian, podle nichž Spojené státy systematicky sbírají záznamy o telefonátech a internetové komunikaci Evropanů, a dokonce se nabouraly do evropských institucí – napíchly fax v Bruselu nebo třeba vnitřní internetovou síť diplomatického zastupitelství Evropské unie ve Washingtonu. Proti odhalením vystoupila řada evropských politiků, Angela Merkelová žádala vysvětlení a její francouzský kolega François Hollande nahlas zpochybňoval, zda je v nově vzniklé situaci možné zahájit připravované rozhovory o euroamerické zóně volného obchodu. „Přátelé se nešpehují,“ znělo Evropou (v tomto případě konkrétně z úst Evropské komise). Nad rozsahem americké špionáže panovalo všeobecné pohoršení.

Právě zdroj, který důkazy o výzvědné činnosti americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) novinám poskytl,byl ale ve středu v noci příčinou toho, že několik evropských zemí v dokonalé shodě zastavilo Eva Moralese během jeho návratu domů. Rakouští policisté prohledávali bolivijské letadlo kvůli podezření, že na jeho palubě naleznou Edwarda Snowdena, muže, o jehož vydání mají teď rozzlobení Američané eminentní zájem a který se před nimi skrývá na letišti v Moskvě.

Mladý počítačový technik během krátké doby zjistil, že když přijde na lámání chleba, existuje mezi světovými politiky shoda bez ohledu na to, jak silná rétorická rozhořčení směřují k voličům. Snowden požádal o azyl v jednadvaceti zemích a v podstatě všude dostal košem. Jediná Bolívie nahlas zauvažovala, že by Snowdena na svém území beze všeho uvítala. Prezident Morales musel vzápětí nocovat ve vídeňské příletové hale.

Více o špionážní aféře najdete v Respektu 28/2013.