Proč jednotné přijímačky (pořád) škodí vzdělávání
 
IMG_5894
Autor: Kateřina Lánská

Patří i vaše dítě mezi těch víc než sto tisíc žáků, kteří tento a příští týden vyplňují testy Cermatu? Zkuste včas, dokud ještě nevíte, jestli ho škola přijala, posoudit tvrzení z „testové úlohy“ na téma Prospěšnost jednotných přijímacích testů pro vzdělávání v České republice. Můžete odpovídat ANO/NE.

* Jednotné přijímačky prospívají vzdělávání, protože včas vytřídí ty, kteří na maturitu nemají.

Reklama
Reklama

* Jednotné přijímačky škodí vzdělávání, protože deformují to, co se na základních školách učí.

* Jednotné přijímačky jsou spravedlivé, protože všem uchazečům o maturitní studium měří stejně.

* Jednotné přijímačky jsou nespravedlivé, protože neumožnují školám vybrat ty žáky, pro které je konkrétní škola vhodná.

 

V podobných tvrzeních pro a proti bychom mohli ještě nějakou chvíli pokračovat. Jednotné přijímačky máme sedmým rokem a za tu dobu se názory na ně polarizovaly. Autor tohoto textu nezastírá, že je spíše jejich oponentem, proto je na místě, aby nejdříve zkusil hledat pozitiva.

Rozhodně platí, že pro školy jsou jednotné testy a jejich vyhodnocení úlevou z hlediska organizace. Tu řeší stát, ony dostanou hotové výsledky. A rodiče je obvykle nezpochybňují, protože přišly „shora“. Také platí, že přes všechny výhrady (množství chytáků a zbytečných akademických znalostí) jsou testy kvalitnější, než kdyby si je školy dělaly samy. Snad alespoň trochu funguje i to, že se učitelům daří žáky déle udržet v pracovním nasazení, protože o tom, zda jsou, nebo nejsou přijati, se dozví obvykle na konci dubna. Dřív se prý poflakovali už od října.

Tím ale výčet kladů víceméně končí. Většina toho, co si politici i učitelská a rodičovská veřejnost od zavedení jednotných přijímaček slibovali, se nenaplnila. Rozdělení žáků na školách se nezměnilo – třetina z nich jde na nematuritní, dvě třetiny na maturitní obory. Kvalita středních škol a maturantů se nezvýšila. Naopak, maturitní výsledky se dlouhodobě spíše zhoršují, přičemž důvody nejsou zcela zřejmé. Z čehož plyne, že přijímačky v současné podobě nevytřídí ty, kteří na maturitu nemají, ani nepřivedou více žáků na učiliště, což byl jeden z ne zcela přiznávaných cílů.

Eduin

Zásadní důsledky má naopak testování pro výuku na základních školách. Už od konce sedmé třídy učitelé rezignují na to, co by měli žáky naučit podle vzdělávacích programů, a běží za nervózního dohlížení rodičů závod v nácviku vyplňování testů, který skončí za dva roky jednoho dubnového dopoledne. Nic není důležitější. Dva obsahově rigidní testy Cermatu se fakticky staly hlavními osnovami druhého stupně základní školy. Že velká část dětí neumí napsat souvislý text, že neumí hájit svůj názor, diskutovat, orientovat se ve světě ani v sobě? Ale copak to Cermat zkouší? Nezkouší. Tak to asi není důležité. Tak to vidí přinejmenším část rodičů a mnoho učitelek a učitelů se tomu přizpůsobí - byť s tím třeba nesouhlasí.

Celé aranžmá přijímaček dále zvyšuje sociální nerovnosti a rozdíly v kvalitě vzdělávání a absolventů. Ti, kdo nesměřují na maturitní obory, vypadávají v posledních dvou letech školní docházky učitelům z hledáčku, protože „nejdou dál“. Navíc ti, kteří chtějí uspět na gymnáziích, musí soustavně navštěvovat placené přípravné kurzy, protože zvláště na víceletých gymnáziích rozhoduje o konečném pořadí každý půlbod. Ale na takové kurzy mají jen některé rodiny. O spravedlnosti v přístupu ke vzdělávání si můžeme nechat jen zdát.  Rozhoduje rodinné zázemí a peníze. Tedy neplatí ani to, že testy měří všem stejně. Naopak nastolují velmi nerovnoprávnou situaci.

Čtěte také: Koukala na test jako tele na nová kopyta

O tom, co je tu napsáno, debatuje odborná veřejnost přinejmenším posledních pět let, aniž politická reprezentace dospěla k řešení. Přitom recept na alespoň základní redukci škodlivých následků je poměrně jednoduchý. Testy má stát dál zdarma nabízet školám, které o ně stojí, ale zrušit povinnost testovat a dávat výsledku testování nadpoloviční váhu mezi kritérii přijímacího řízení.  Vhodné by bylo přidat testy z cizího jazyka, který je pro některé školy v přijímacím řízení důležitější než třeba matematika, případně vyvinout i test všeobecných studijních předpokladů. Ať mohou školy lépe zkoušet to, co je pro jejich budoucí žáky důležité.

Stát by měl vytvořit konkurenční prostředí, aby testy mohly nabízet také jiné organizace než jen Cermat. A zároveň upozorňovat školy, že žáky lze vybírat i sofistikovanějším způsobem – ať už je to pohovor, portfolio prací nebo nějaká forma talentové zkoušky. Škol, které už to dělají, byť zatím jen jako doplněk testování, je hodně.

Základní školy by si alespoň částečně oddychly a mohly se víc věnovat tomu, co jim stát ve vzdělávacích programech předepisuje. Třeba sociálním kompetencím, lepší práci s textem a informacemi. Jestliže se zatím neumíme bez přijímacích testů na střední školy obejít, čímž jsme v Evropě v tomto směru spíš výjimka, pokusme se alespoň o první krok. Udělejme něco, aby testování škodilo méně. Mimo jiné i proto, že na střední školy už brzy budou nastupovat tisíce mladých Ukrajinců z uprchlické vlny. A dosavadní zkušenost říká, že cermatí testy z češtiny jsou spolehlivý nástroj, jak zabránit v maturitním studiu většině těch, pro něž není čeština rodný jazyk. Pokud chceme ukrajinské středoškoláky integrovat, tenhle kámen je třeba odvalit jako první.

Autor je dramaturg a scenárista, spolupracovník Informačního centra o vzdělávání EDUin

P. S. Pokud se chcete o výhodách, nevýhodách a variantách přijímacího řízení na střední školy dozvědět více, přečtěte si kapitolu v Auditu vzdělávacího systému 2021.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Feřtek

externí redaktor, respekt.cz

fertek300.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte