Nadpis i obsah článku vystihuje okolnosti kolem VUML docela výstižně. Dnes je obtížné jednoznačně odsuzovat všechny ty nestraníky, kteří VUML absolvovali. Když ke konci režimu už komunisti všechny své kandidáty nominovali a vedoucí pracovní místa obsadili, museli splnit plán, a tak do VUML doporučovali a dotlačovali (v mnoha případech pod hrozbou vyhazovu z práce) i nestraníky. Někteří z nestraníků ale o doporučení ke studiu tehdy dokonce usilovali a těm nejhorším komunistům podlézali. Takové případy zná jistě mnoho našich starších spoluobčanů.
Z mnohých těchto bývalých nestraníků se dnes stali nekompromisní pravičáci. Prostě kam vítr, tam plášť. Pro kariéru takoví lidé udělají všechno. Chtěli být řediteli tenkrát, chtějí jimi být i dnes. Proto se dnes raději o VUML nezmiňují. Nicméně, ať už byly důvody ke studiu VUML jakékoli, dnes by to měli uchazeči o prestižní místa uvést a výběrové komise by se na to měly také ptát a tuto skutečnost posuzovat.
To bych rád připomněl nejen panu Pernesovi, ale i výběrové komisi ÚSTR, a to zejména paní Petrušce Šustrové. Její stanoviska a postoje neodpovídají její statečnosti v období totality. Názor pana Čestmíra Čejky bychom měli s plnou vážností vzít na vědomí a podle toho se i chovat.
Vladimír Urban, Praha
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
