K míru se dá jít jen přes bezpečnostní záruky

Jeden z nejostudnějších argumentů v debatě kolem války na Ukrajině je tvrzení, že Ukrajinci a jejich evropští spojenci mluví pořád jen o válce a málo o míru. Andrej Babiš s tím začal už ve své prezidentské kampani, kde se prezentoval jako „politik míru“, a pokračuje v tom dodnes. Jenže po čtyřech letech neutuchajícího válečného teroru Ruska je nejvyšší čas s touto hloupou průpovídkou přestat. 

Zaprvé – Rusko jako agresor nejeví žádné známky toho, že by chtělo s útoky proti Ukrajině přestat. Proto se logicky musí napřed mluvit o „válce“, aby se vzápětí mohlo mluvit o „míru“. Jinak řečeno, musí se mluvit o obraně a zbraních, protože „mír“ nemůže spočívat ve vzdání se agresorovi. 

Těžko to jde říct výstižněji, než to udělal prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém novoročním projevu: „Jsme pro mír, ale ne za každou cenu. Přejeme si konec války, ne konec Ukrajiny.“ 

Nikdy neříkej nikdy, premiére