Konec pánů tvorstva

Margaret Atwood nejvíc proslavil dystopický Příběh služebnice, stejnou pozornost si však zaslouží i do stejného žánru spadající trilogie Madd-Addam, kterou teď máme kompletní v češtině. Rovněž finální část nabízí černý humor, ironii a satiru – a slovy autorky opět nejde o sci-fi, ale o spekulativní fikci, neboť se opírá jen o technologie a prostředky, které už jako lidstvo k dispozici máme. 

První dva svazky (Gazela a Chřástal, Rok potopy) jsou zasazeny do nespecifikované blízké budoucnosti, kdy hyperkapitalistický systém chrlí závislostní produkty typu InstaSlast a geneticky modifikované tvory. Připočtěme klimatické změny, zdevastovanou krajinu a propastné společenské rozdíly, kdy zaměstnanci ve službách korporací obývají střežené areály, zatímco v tzv. plebsurbiích bují násilí. To vše dovede Chřástala, jednoho z původních hrdinů, který se stane šíleným vědcem, k rozhodnutí odstranit lidstvo. Geneticky vyšlechtí takzvané chrastíky – humanoidní rasu, která nezná agresivitu ani chamtivost. A aby těmto tvorům uvolnil místo a zbavil planetu hrozby zániku, vyvine a vypustí smrtící virus, který skoro nikdo nepřežije. 

Děj třetí knihy se odvíjí po katastrofě. Příběh vypráví Toby, která spolu s hrstkou dříve idealistických a nyní docela cynických Božích zahradníků, někdejších radikálních aktivistů ze sítě MaddAddam, a několika chrastíky utvoří křehké společenství. Bojovat musí jak s mutanty, tak s tlupou brutálních zločinců, a navíc s třenicemi mezi členy skupiny, jejichž závist a žárlivost chrastíci nechápou. 

Jinak sarkastická Toby se však pokusí tuto „mezidruhovou“ bariéru překlenout: naučí jednoho chrastíka číst a psát a spolu pak v denících črtají jakousi mytologii o stvoření jejich světa. Právě tady se otevírá klíčový motiv knihy. Síla vyprávění, které lidstvu – jak Atwood se suchým vtipem nedávno podotkla – poskytuje evoluční výhodu, neboť bez mýtů a sdílení by se rozpadlo. Zároveň ani tady autorka neopouští černý humor. Toby na rozdíl od vzpomínek na apokalypsu, které se táhnou knihou, nevypráví chrastíkům pravdu: z krutých laboratoří dělá „Ráj“ a z lidí božstva. Ona výhoda je tak zároveň schopností přepisovat historii a žít v sebeklamu.