Kdy přichází čas na kompromis?

Zástupci ODS v poslaneckém mediálním výboru se veřejně omluvili za to, že hlasovali pro vládního kandidáta do Rady České televize Stanislava Berkovce. Tento bývalý poslanec ANO se proslavil zejména tím, že rád šíří konspirační teorie a chce omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. Tu přitom ODS slibuje hájit. Předseda strany Martin Kupka slíbil, že už se to nebude opakovat. Co se stalo a proč je to špatně?

Zástupci ODS ve výboru tvrdili, že nejde o výměnnou dohodu s vládními stranami, prý jen chtěli zabránit tomu, aby se do rady nedostali ti nejhorší možní kandidáti. A přiznali, že to byla chybná úvaha. To opravdu byla. V případě vládního tábora nejsou lepší a horší kandidáti, protože koalice ví, co chce a jak toho dosáhnout. Přesně to v obecné rovině popsal Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Respekt: „Dělají řadu věcí, které se mi nelíbí. Ale fakt je, že na ně byli připraveni.“ Když komentoval útok na státní správu, řekl, že to nečekal „tak rychle a tak důsledně“. V případě veřejnoprávních médií je to snaha je oslabit a dostat víc pod kontrolu.

Občanští demokraté projevovali u některých vládních kroků sympatie, třeba právě v debatě o zásahu do veřejné správy nebo u změny jednacího řádu sněmovny. Což je mírně řečeno nepochopitelné.

Kompromis k politice patří a je třeba vítat, když se najde shoda mezi vládou a opozicí. Nemělo by se to však dít u destrukce klíčových institucí. Tam se potom stává opozice spolupachatelem, který navíc trestá i sám sebe, protože pomáhá posilovat moc vládním stranám, které to s ní nemyslí dobře.