Andreas Reckwitz: Západní demokracie jsou méně schopné řešit problémy a je namístě zkoumat příčiny
Mizí základní životní očekávání moderní společnosti: že zítra bude lépe než dnes. To ale neznamená, že se musíme stát pesimisty a apokalyptiky.
Míváte v poslední době strach z toho, kam se svět řítí?
Ne, strach nemám. Spíše jsem v posledních letech dospěl k poznání, že jsem měl ohledně společenského vývoje falešná očekávání. Mě a moji generaci formovaly události roku 1989 a pravděpodobně i pod jejich vlivem jsem předpokládal, že se společnost mění a dál bude měnit k lepšímu. To je ostatně klasický příběh o pokroku, který moderní doba už od Hegela obsahuje. Bylo to však dost naivní.
Zdá se, že jste všechny negativní události poslední doby racionálně zpracoval a emotivně vás nezasahují.


Ztratil jsem víru v automatismus pokroku, ale to neznamená, že se nyní stanu apokalyptikem. Ztráta této v podstatě dětské důvěry v neustálý pokrok lidstva zpočátku znepokojuje, ale pak si na to člověk zvykne. Zároveň se musíme mít na pozoru, abychom nespadli do druhého extrému a nenahradili pozitivní očekávání pokroku negativním očekáváním, že „všechno bude horší“ – takové pokušení bohužel existuje. Je nutný realistický pohled a právě v tom může pomoci sociologie.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










