Pomoci Trumpovi v Íránu?

Donald Trump zase pohrozil Evropě: buď mu spojenci z NATO pomohou z bryndy v Íránu, nebo Alianci nečeká nic dobrého. Evropští lídři tentokrát našli nezvykle rychle společnou řeč, jeden předseda vlády za druhým Trumpovu žádost odmítl. Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Japonsko a Kanada ve společném prohlášení odsoudily útoky Íránu na lodě plující Hormuzským průlivem a na infrastrukturu v arabských monarchiích, vyjádřily ochotu je v budoucnu bránit – ale nic konkrétního nenabídly. 

Zaujal zvlášť postoj německého kancléře Merze. Před třemi týdny po izraelsko-americkém útoku na Teherán říkal, že není dobrý čas na poučování spojenců, teď byl ale rezolutní: USA a Izrael s ním válku předem nekonzultovaly, Němci by byli proti jejímu zahájení, a proto není vojenské zapojení Německa na stole. 

Má pravdu. Izrael a USA jsou od nejhorších následků války izolované: v případě jejího trvání jim nehrozí příliv uprchlíků a nejsou tak závislé na dovozech energií. A přesto zájem Evropanů na stabilním Blízkém východě vůbec nebraly v potaz. Evropa by v očích zbytku světa i velké části vlastních obyvatel působila směšně a nesvéprávně, kdyby se nechala vmanévrovat do boje. 

Stala by se aktérem války, kterou nechtěla. Na její průběh, způsob vedení i ukončení nemá žádný vliv – a neměla by jej, ani kdyby se coby juniorní válečník po boku USA a Izraele zapojila. A nebyla zasvěcena do strategie – pokud tedy existuje promyšlená strategie nad rámec stínání hlav íránských pohlavárů a ničení vojenských a infrastrukturních cílů.