Byl lidský život tím prvním? 

Plodný kanadský komiksový tvůrce Jeff Lemire dělí čas mezi melancholickou nezávislou tvorbu a práci pro mainstream. Série Předci jako by ležela mezi nimi. Psal ji v letech 2015–2018 a čítá 32 čísel, u nás vyšla ve dvou velkoformátových svazcích, v nichž vynikne famózní výtvarná stránka vietnamsko-amerického ilustrátora Dustina Nguyena, která spojuje kresbu a rozpité akvarelové barvy na světlém pozadí s viditelnou texturou papíru. V akční space opeře s fantasy prvky leží osud galaxie na roztomilém androidním chlapci, který byl zkonstruován coby rodinný společník, avšak skrývá v sobě veledůležitý kód. Lehce béčkový námět tak přináší řadu aktuálních (a mnohdy emočně silných) otázek včetně umělé inteligence a střetu organického a elektronického života. „Ve stavbě robotů je něco arogantního,“ prohlásil Lemire, když začal pracovat na sérii, v níž jsou často lidé či jiní humanoidi bezcitní a roboti naopak „lidští“. V příběhu, jenž se odehrává na různorodých planetách mezi několika rozhádanými kulturami a civilizacemi, se pak ptá, zda lze některý z těchto životů považovat za nadřazený;  zda je biologický život na bázi uhlíku nejen jediný možný, ale jestli byl v kosmologickém časovém měřítku i tím prvním. Po úspěchu Předků se autoři do tohoto světa vrátili pokračováním s názvem Ascender, které u nás má vyjít letos jako Potomci.

Jeff Lemire: Předci I. a II.
Přel. Alexandra Niklíčková.
400 + 424 stran, Comics Centrum