Únor na suchu a české rekordy

Před deseti lety začínal Suchej únor jako víceméně komunitní akce neziskovky Liga otevřených mužů, zaměřená výhradně na muže. Ve spotřebě alkoholu zde dlouhodobě „vedou“ nad ženami, a to až čtyři ku jedné. Pro ligu, která má dlouhodobě za cíl zlepšovat život mužů v Česku, to byl jeden z klíčových programů. Zároveň v té době startovaly podobné akce i za hranicemi, třeba Dry January ve Velké Británii, a stále více se mluvilo o nutnosti přijmout fakt, na kterém dnes už panuje mezi experty víceméně shoda – tedy že žádnou dávku alkoholu nelze doporučit jako zdraví prospěšnou. 

Během prvního ročníku si abstinenci na měsíc vyzkoušela stovka mužů, ale s tím, jak „sucháč“ nabíral na popularitě, začaly se připojovat i ženy, které v posledních letech začínají muže ve spotřebě alkoholu dohánět. Loni už se Suchého února podle organizátorů zúčastnila zhruba desetina dospělé populace, přičemž 90 procent „sušilo“ celý měsíc a další část pokračovala i další měsíce. 

Je to zjevně stále potřeba. Konzumace piva a lihovin za poslední dekádu sice mírně klesá, ale u vína (zatíženého nulovou spotřební daní) čísla naopak rostou a v součtu si Česko stojí žalostně. Jak dokládá třeba souhrnná Zpráva o alkoholu v ČR vypracovaná Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti (NMS) v září 2021, „ČR stále patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele“. Češi a Češky tedy zůstávají na předních místech, i když se odečte spotřeba, kterou v zemi „udělají“ turisté. S touto proměnnou ve svých studiích počítá třeba Světová zdravotnická organizace (WHO), která odečítá spotřebu cizinců, a naopak přičítá pití občanů té které země během cest do zahraničí. WHO pak má ještě vyšší čísla průměrné spotřeby než domácí zdroje, protože do statistiky započítává alkohol vyrobený podomácku a vypité lahve rozpočítává jen na lidi starší patnácti let, nikoli na všechny obyvatele. Takže zatímco domácí zdroje vyčíslují průměrnou spotřebu etanolu na osobu a rok na deset litrů, WHO na víc než čtrnáct. 

To vše znamená devastující celospolečenská rizika. Alkohol hraje klíčovou roli v řadě nemocí, často s předčasným koncem – podle vládních statistik jde na vrub alkoholu šest procent úmrtí (data pocházejí z doby před pandemií). Další zátěží jsou jevy jako násilí, nehody či ztráty v produktivitě práce.