Nejdřív vypadá prostě jen jako dívka, vedle které chce člověk sedět ve vlaku, a právě proto si k ní také Karla přisedne: je hezká, ale ne rušivě, ne tolik, aby to přitahovalo pohled, má čistou, souměrnou, nevýraznou tvář, hladké vlasy, které ji po stranách rámují jako splývavé závěsy v hotelovém pokoji, a právě tak je i oblečená: čistě a nenápadně, světle šedý rolák, tenoučký náramek; čiší z ní jistá nevtíravá zaopatřenost, člověk tuší, že kdyby se k ní naklonil hodně blízko, ucítil by jemnou vůni šamponu a deodorantu. Před sebou má notebook, v uších sluchátka a listuje nějakými papíry, do nichž si sem tam něco poznačí. Průsvitná přítomnost. Určitě studentka medicíny nebo práv.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
