Polská režisérka Agnieszka Holland toho zažila hodně. Až skončí poprask kolem jejího nejnovějšího filmu Hranice, bude mít dobré srovnání. Pamatuje si atmosféru v Polsku koncem sedmdesátých let, do které natočila svůj první film, opatrnou alegorii tehdejší komunistické diktatury. Teď právě zažívá, jakou atmosféru svedou vytvořit demokraticky a svobodně zvolení politici, kteří dávno ztratili zábrany, a teď mají obavy, že ztratí moc.
„Nacistická svině“ je nejpřesnější popis obrazu, který o ní současná vláda strany Právo a spravedlnost, její média a spojenci malují. Motivují je blížící se volby a do malby se (pod tichým vedením předsedy strany a reálného vládce země Jarosława Kaczyńského) zapojili prezident Duda, premiér Morawiecki, ministr spravedlnosti a šéfprokurátor Ziobro. Ten tak moc, až mu varšavský soud předběžně zakázal o Holland cokoli veřejně říkat. Dále ještě veřejnoprávní televize, pohraniční služba a spousty dalších.
Čeští diváci uvidí film v kinech až v půlce října, ale něco je možné říct dopředu. Hranice, která zobrazuje uprchlickou krizi na polsko-běloruských hranicích, není meditativní podobenství a složitá metafora. Je to názorný, skoro dokumentární film, založený na veřejně známých a doložených událostech. Ještě neškodně prozradíme, že záporných postav je tam jen málo: všichni zobrazení Bělorusové, jeden sadistický a jeden cynický polský pohraničník, oba epizodní. Lampasák, který plní příkazy ministra vnitra Kamińského. Jeden slizký policajt, epizodní. Všechny ostatní postavy jsou lidé, kteří tak nebo onak svádí boj a chtějí být dobří.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
