Od dětství se ráda vrtala v mechanických strojcích, volné chvíle trávila pokusy prováděnými na jednoduché chemické sadě, deníky měla popsané nejrůznějšími nápady, třeba jak by mohla alternativně vypadat křídla letadla. V roce 1941 si společně s Georgem Antheilem nechala u amerických úřadů patentovat převratný komunikační systém založený na přeskakování mezi frekvencemi.
Přesto, když zazní jméno Hedy Lamarr, většině lidí se vybaví něco úplně jiného. Průlomové a ve své době mimořádně skandální záběry z filmu Extase Gustava Machatého z roku 1933, v němž se rodačka z Vídně Hedwig Eva Maria Kiesler objevila jako vůbec první herečka v dějinách filmu zcela nahá a kde také – opět zcela převratně – zahrála orgasmus. Další filmy, které natočila později v Hollywoodu s tehdejšími nejzářivějšími hvězdami filmového plátna, třeba Clarkem Gablem, jiné, které produkovala, což bylo tehdy pro filmovou hvězdu i ženu velmi nezvyklé. Nebo vcelku prudký pád, který po těchto mimořádných úspěších následoval, nepodařené plastické operace a pozdní život v úplné izolaci.
Případně jeden z faktorů, který k její filmové slávě spolu se zjevným talentem vedl – úchvatně modelovanou tvář, o níž nejrůznější muži během Hedina života i po něm prohlašovali, že je nejkrásnější v Evropě, případně na celém světě.
Prohlašovalo to i celkem šest manželů, které si postupně vzala. Mimořádná krása, vrtkavá sláva i neuspořádaný osobní život ovšem nejsou tím nejzajímavějším na životním příběhu Hedy Lamarr,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
