Na sběru darů moře
Sběr potravy v přírodě je oblíbené české hobby. Když se sběrač našinec ocitne třeba v Kanadě, nová teritoria rozšíří jeho obzory a košík naplní zase jinými plody k jídlu.
Sedím u moře v kanadském Vancouveru, opřená o mohutný vybělený kmen jednoho ze stromů, kterými je zdejší pláž vkusně osazená pro potěchu místních obyvatel. Přemýšlím. Zítra se tu mám zúčastnit kurzu sběru darů moře a lovu krabů, ale není mi jasné, kde tady budeme něco sbírat. Vidím vodu, písek, o kousek dál krátký kamenný výběžek. Krom toho jen obvyklé vybavení městské pláže a to je vše. Známky mořského života připomínají jedině prázdné schránky malých fialových mušlí – suvenýr pro koupající se turisty a děti.
Na kurz jsem se přihlásila proto, že jednak ráda sbírám potravu, jednak mi seafood hodně chutná, ale chybí mi znalosti, jak mořští mlži žijí. Jsou divocí, nebo farmovaní? Chovají se, nebo snad „něco jako pěstují“? Plavou si, nebo jsou nějak ukotvení v sádkách? Kanada je známá udržitelným lovem a ročně se tu obrátí z moře na souš skoro devět miliard dolarů (asi proto dary moře, haha). O byznys mi ale nejde. Poznat surovinu až k jejím kořenům, pozorovat život zvířat, umět je zpracovat a případně i života zbavit považuji za základ gastronomické průpravy. A ačkoli pro to nemám oporu v realitě, doufám, že bych mohla zítra uvidět i tzv. geoduck, trochu paranormálně působícího mlže, jehož tvar vám rozhodně stojí za vygooglení. České jméno je celkem zbytečné: říkám mu geokachna.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
