Důl, to je díra v zemi. A plynový zásobník – vymoženost bránící Evropu před dopady ruské zimy – jakbysmet.
V Česku jich funguje osm, a i když je nelze lidským okem jen tak zahlédnout, zdejší energetika s nimi letos stojí a padá. Momentálně schraňují tři miliardy kubíků plynu, což je výrazně více, než touto dobou bývá zvykem, a dost na zbytek zimy, i kdyby ještě udeřily tuhé mrazy.
Provoz ve sklárně, v pekárně a možná i v rafinerii si leckdo představit umí – ale co zásobník na plyn? Jak vypadá, jak funguje? Exkurze na místě přináší řadu překvapivých odpovědí, ale i souvislostí pro správné chápání nové energetické doby.
Nejlepší stavitel
V druhohorách se od Brna k Hodonínu táhlo dlouhé a strmé údolí, vykotlané dnes již dávno neexistující řekou. Jak stojí v materiálech hodonínského Muzea naftového dobývání, z břehů vystupovaly strmé stěny až do výše dnešní Sněžky. Kopcovitý terén je tu i dnes, ale už ve skromnějších proporcích. Velké terénní výkyvy zahladil čas, místo hlubokých kráterů a říčních kaňonů se za Slavkovem u Brna dál na jihovýchod vlní oblé kopečky. Někomu připomínají malé Toskánsko, jiným moravský Texas kvůli pokladům pod zemí.
K zásobníku v Uhřicích vede po jednom z kopců strmá silnička zakončená nenápadným oploceným areálem. Uvnitř stojí kancelářská budova a menší hala obklopená změtí trubek. Nebýt jich, laik by tu čekal něco úplně obyčejného, třeba vodárnu nebo hasičskou zbrojnici. Nic objemného není vidět.
Pod pojmem zásobník si leckdo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
