Ti, kdo vzývají princip, že dřevo je budoucnost architektury, dostávají právě teď do rukou další argument. V Norsku stojí 85 metrů vysoký mrakodrap ze dřeva zvaný Mjøstårnet, ve Wisconsinu má nejvyšší dřevěná stavba ještě o dva metry více, 90 metrů vysoká stavba vzniká v Kanadě a 100 metrů vysoká budova ve Švýcarsku. A ve Švédsku, konkrétně ve stockholmské čtvrti zvané Sickla, plánuje developer Atrium Ljungberg – jak oznámil na konci června ve své tiskové zprávě – postavit největší moderní dřevěnou zástavbu na planetě.
Konkrétně bude mít Stockholm Wood City 250 tisíc metrů čtverečních a počítá se v něm se sedmi tisíci kancelářemi a dvěma tisíci byty. Se stavbou v hodnotě za v přepočtu více než 33 miliard korun se má začít v roce 2025. Zcela hotovo má být o deset let později s tím, že první budovy budou k vidění v roce 2027.
Už teď lze ale konstatovat, že dřevo se stále častěji prosazuje jako ideální alternativa k betonu a oceli. Ideální v tom, že stavba dřevěných budov má zanechat o 40 procent nižší uhlíkovou stopu než budování železobetonových staveb. Podle studie z roku 2022, publikované v prestižním časopise Nature, bychom v případě, že vystavíme pro nově příchozí obyvatele měst z 90 procent právě dřevěné budovy, snížili emise oxidu uhličitého o 106 gigatun (celá planeta emituje 40 gigatun za rok). Dřevěné budovy jsou zároveň spojené s lepším vzduchem uvnitř. A výhodou má být i méně hluku při samotné stavbě.
Při pohledu do historie nelze pominout otázku, zda mohutná zástavba dřevěnými budovami nepředstavuje přílišné požární riziko. Projekt v již zmíněném Wisconsinu naznačil, že to nemusí platit automaticky. Tamní lesníci provedli testy na speciálně upravených sloupech, z nichž stavby vznikají, a došli k závěru, že je velice náročné je zapálit a že dokážou dlouho po vypuknutí požáru udržet statiku domu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
