Proč u evropských břehů utonuly stovky Pákistánců

Odmítli převaděči a uprchlíci nabízenou pomoc a přeplněný člun se pak převrhl, jak říká řecká pobřežní stráž? Nebo to bylo tak, že pobřežní stráž s pomocí plavidlu v nouzi vyčkávala až na poslední okamžik a k převrhnutí člunu došlo během hektické záchranné operace, jak říkají někteří přeživší? Přesné důvody jedné z největších katastrof ve Středozemním moři zůstávají i po více než týdnu nejasné. Vyšetření komplikuje skutečnost, že neexistují záznamy dokumentující poslední dějství odysey libyjského plavidla vezoucího zhruba 700 migrantů, kterému se 80 kilometrů od řeckého města Pylos porouchal motor. Kamery na palubě hlídkující lodi byly podle mluvčího pobřežní stráže vypnuté.

Vedle pochybností o průběhu neštěstí se mezinárodní pozornost stočila k zemi původu velké části z odhadovaných 500 utonulých: Pákistánu. Premiér Šáhbáz Šaríf na pondělí vyhlásil den národního smutku a zároveň došlo k zátahu proti lidem, kteří nelegální cestu do Evropy pákistánským občanům zprostředkovávají. Bylo zatčeno 14 podezřelých. Ještě vloni nepatřili Pákistánci ani do první desítky národností, které nelegálně po moři připlouvají k italským břehům. Letos patří k těm úplně nejčastějším: připlulo jich kolem pěti tisíc, devět procent všech připluvších žadatelů o azyl.