Mikuláš Bek vykazuje po mnoha stránkách znaky člověka, který má pro vedení klíčového ministerstva vzdělávání dobré předpoklady. Dlouho vedl velkou univerzitu, pro STAN psal před volbami reformní školský program. Není tedy jen náhodným kolemjdoucím, který by se školství ujal kvůli personální nouzi, jak to při častém střídání ministrů školství v historii někdy bývalo.
Když minulý týden prezentoval své záměry, potvrdil, že stran odbornosti je skutečně těžkou vahou. Což je dobře. Jeho suverénní, téměř hodinový výklad, kde vysvětloval své politické priority, také naznačil, s jak obrovskými problémy se české školství potýká – a jak důležité je, aby Bek aspoň trochu uspěl.
Reálný start se ale moc nevydařil. Kromě front u přijímaček, s nimiž nový ministr mohl dělat jen málo (sejít se s krajskými politiky a apelovat na nouzová řešení, což se stalo), Bek na uvítanou šokoval učitelskou veřejnost nečekaným úhybným návrhem, jak v době rozpočtové nouze vyklouznout z nově chystané zákonné garance ohledně platů na úrovni 130 procent celostátní průměrné mzdy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
