Termín obchodní válka mezi Evropou a Amerikou jako by zaváněl „dávno minulou“ érou Donalda Trumpa. Do americko-evropských vztahů se ale strašák obchodního konfliktu vrátil i nyní, za vládnutí jinak vzorného zastánce transatlantické spolupráce Joea Bidena. Paradoxně za to může americká snaha o boj s klimatickou změnou. Když Kongres loni schválil několik balíků zákonů (známých pod zkratkou IRA a CHIPS Act), které na podporu zelené energetiky vyhrazují téměř 400 miliard dolarů, šlo o přelomový moment. Kombinace daňových úlev a dotací do obnovitelných zdrojů energie, elektromobilů nebo výroby zeleného vodíku by měla snížit do roku 2030 americké emise o 40 procent. Tomu všemu Evropská unie nadšeně tleská. Součástí navrhovaných zákonů, které během těchto týdnů postupně vstupují v platnost, je ale také důraz na podporu domácí americké produkce, a tam už nadšení střídají obavy o budoucnost evropských firem.
Například štědrá daňová úleva na nákup nového elektromobilu platí v USA pouze tehdy, pokud byl vůz „smontován v USA“ a jeho součástky vyrobené v zemích, které jsou „partnery USA ve volném obchodě“ – v překladu v zemích, které mají s USA určitý typ smlouvy o volném obchodu, což jsou například Kanada a Mexiko, ale už ne Evropská unie. Evropské automobilky, které díly vyrábějí „doma“, se obávají, že Američanům se nákup jejich produktů nevyplatí – a přesun výroby do USA by byla pro evropský průmysl těžká rána. A nejde jenom o automobily – součástí amerických…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
