Škoda, že tam nebyl také spisovatel Karel Čapek, aby viděl, jaké má v bolševicích učenlivé žáky.“ Ano, vzor demokrata, slušnosti a autor slavné statě Proč nejsem komunistou, si vysloužil v tisku v roce 1927 i označení učitel bolševiků. Příčinou odsudku byl silvestr, který se konal u Karla Čapka v okruhu pátečníků, a to i za účasti prezidenta Tomáše G. Masaryka.
Kdosi totiž vynesl informaci, že během setkání se odehrála i krátká scénka, kde si dělali legraci ze tří vrcholných politiků. Z neškodné zábavy se ale v očích některých stran a novin stal svého druhu atentát na republiku. Přijímala se usnesení poslaneckých klubů, žádalo se dokonce policejní vyšetřování. A do toho všeho se strašně moc vymýšlelo. Například, že byl před Čapkovým domem zatčen herec František Smolík, který se převlékl za Apače. Národní listy o Čapkovi napsaly výše citovanou větu, protože na nějakém jiném večírku si komunisté a jejich sovětští hosté dělali legraci ze sokolů a národních písní.
Tzv. silvestrovská aféra je obecně známá, tak není třeba zabíhat do detailů. Jen je občas dobré si zas a znovu připomenout, že hloupost tu byla vždycky. Stejně jako nafukování výroků a podsouvání zlých úmyslů. Dokonce i anonymy byly aktivní, jeden Čapek otiskl v Lidových novinách a mimo jiné v něm stálo: „Hnus, opravdový hnus jímá každého slušného člověka z toho, k čemu se dnes propůjčuje tak zvaná inteligence.“ Jako by to psal dnes na Twitteru, není větší padouch než inteligence.


Jednu věc bychom ale přece jen z té doby mohli okopírovat. V roce 1926 se Masaryk jednoho večera připletl do neexistující silvestrovské aféry, my ale už deset let žijeme ve zcela skutečné aféře Miloše Zemana. Nebylo by vůbec špatné, kdyby se nám podařilo zvolit za prezidenta slušného člověka, jehož největším přečinem by bylo přihlížení herecké scénce, kde padaly takové obscénnosti jako třeba:
Řekněte sami: jak mám dělat pána,
když za mnou není žádná politická strana?
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení, krásné Vánoce a povedený rok 2023 vám za celou redakci přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










