Snad ještě nikdy se každoroční klimatický summit OSN nekonal v tak rozkolísaném světě jako ten letošní, který 6. listopadu začal v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Má vůbec cenu jednat v situaci, kdy řada důležitých států má jiné starosti než klima, například s cenami energií a potravin? V časech, kdy se velkém evropském městě – Kyjevě – ve spěchu obnovují protiatomové kryty?
Na plnění klimatických dohod nedohlíží žádný globální policista, a je tedy možné jen ve světě, který je schopen aspoň základní míry spolupráce. Čína ale po letní návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wanu klimatickou spolupráci se Spojenými státy přerušila. Oba největší „znečišťovatelé“ atmosféry se ke svým klimatickým cílům stále hlásí, v minulosti ale podobné dvoustranné dohody promazávaly často zaseklý stroj globálních klimatických vyjednávání. To lze letos čekat jen stěží.
Rusko v jednáních nikdy nehrálo důležitou roli, dlouhodobá strategie tamního režimu je ale vcelku jasná – ať už se na summitech řeší cokoli, Ruská federace se bude snažit využít své fosilní bohatství do poslední kapky ropy a molekuly plynu, ať už pro domácí spotřebu nebo jako prostředek podpory skomírající ekonomiky. Vůbec největší problém Šarm aš-Šajchu bude ale obrovský rozkol mezi „rozvojovým“ světem jako celkem a jeho „vyspělým“ protějškem, který v poslední době graduje.
Už v létě na přípravné konferenci v Bonnu byli evropští vyjednávači šokováni lhostejností, jakou rozvojové…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
