Kritičtější přístup k politice Izraele

Když prezident Petr Pavel prohlásil, že by si Česko mohlo dovolit kritizovat Izrael kvůli situaci v Pásmu Gazy, vzbudil tím velký zájem. Ten ještě posílil, když s tímto tvrzením na schůzce nejvyšších ústavních činitelů souhlasil i premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník). Co přesně to ale znamená a kdy se Česko připojí k dalším evropským státům a začne kritizovat současnou válečnou strategii Izraele?

Ačkoli izraelské bombardování Pásma Gazy pokračuje, stejně jako pozemní operace armády tlačící Palestince do stále menšího prostoru u hranice s Egyptem a vláda v Tel Avivu dál brání přísunu humanitární pomoci, čeští politici s jasnou odpovědí váhají.

„Během jednání nejvyšších ústavních činitelů jsme se naprosto shodli, že humanitární situace v Gaze je nadále neúnosná a je třeba ji urychleně řešit,“ zopakoval prezident v úterý během návštěvy Moravskoslezského kraje. „V tomto ohledu nemůžeme souhlasit s postupem vlády Benjamina Netanjahua. Zároveň také říkáme, že to nemění nic na principiálním postupu České republiky v podpoře Izraele v obecném pohledu.“ Přesně touto citací také jeho úřad reagoval na dotazy Respektu, jak konkrétně by tedy kritika Izraele měla vypadat či zda jako jiné evropské státy nezvažujeme změnit naše bilaterální vztahy.

„Češi jsou dobře známí tím, že mají velmi proizraelský postoj. S kritikou ve srovnání s jinými evropskými státy proto váhali déle,“ komentuje české otálení expertka na Izrael Irena Kalhousová. Naráží tím na rozhodnutí některých evropských zemí, které humanitární situaci v Gaze, a hlavně zadržování humanitární pomoci, už považují za příliš vážnou.