14B_rozhovor
Olena Volodymyrivna Zelenska

Po začátku ruské agrese proti Ukrajině se Olena Zelenska stala se svými dětmi pro Rusy terčem číslo dvě. Hned po svém muži, ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Jak říká v rozhovoru pro Respekt, ze začátku člověk vnímá takovou informaci jako zastrašování, jako špatný spiklenecký scénář. „Ale když jsme všichni viděli, jak vetřelci vraždí naše děti, střílejí celé rodiny, znásilňují ženy – bylo jasné, že Rusko je schopné všeho,“ popisuje Zelenska. Rozhovor s první dámou Ukrajiny proběhl písemně, z bezpečnostních důvodů není možný osobní kontakt.

Co obnáší být ženou prezidenta země, která je ve válce?

Být manželkou prezidenta znamená fungovat zodpovědně. A být manželkou prezidenta země, v níž je válka, to znamená fungovat zvláště zodpovědně. Současně jsem ale zůstala jak manželkou, tak matkou. Strachovat se a chránit vlastní rodinu není v současné době to jediné. Můj tým i já se denně snažíme pracovat na tom, abychom malým Ukrajincům pomohli dostat se do bezpečí. Tak vznikla iniciativa Trasy života, díky níž společně s ministerstvem zdravotnictví, lékaři dětské nemocnice ve Lvově, zahraničními zdravotnickými odborníky, dobrovolníky a filantropy evakuujeme děti s onkologickými onemocněními ze Lvova do Evropy, aby tam dále mohly bojovat s nemocí.

Také se aktivně podílím na evakuaci sirotků, dětí bez rodičovské péče a dětí se zdravotním postižením – snaze dostat je do bezpečí v evropských městech, kde jim budou poskytnuty odpovídající podmínky a péče. A další poslání, které mám, je sdělit celému světu, že na Ukrajině probíhá skutečná válka, jsou vražděny tisíce dospělých a dětí. Nadále vyzývám celé mezinárodní společenství, aby nemlčelo.

Všimla jste si nějaké změny, k níž u vás došlo pod tlakem událostí?

Každý z nás v sobě objevil schopnosti, o kterých neměl ani zdání. Stali jsme se silnějšími, to je evidentní. Platí to i pro mě. Ale získávat sílu za takovouto cenu, to se nikomu nechce. Během války se vám dramaticky změní pohled na svět – uvědomíte si, že to, co vás trápilo včera, jsou maličkosti, které nyní, ve skutečných problémech, zcela ztrácejí význam. Začínáte se znovu, jako dítě, radovat z běžných každodenních věcí. Někdy u vás převládnou emoce stejně jako u kohokoli. Ale já, tak jako všichni, chápu, že nesmíme být zoufalí. Je důležité si pamatovat, že na rozdíl od ruské armády máme motivaci, bráníme před útočníky vlastní domov a své blízké. Tato motivace se nikdy nevytratí.

Jaký zážitek nebo životní etapa vás v životě připravila na tuto nechtěnou roli?

Na válku se nelze morálně přichystat. Bez ohledu na to, kolik filmů nebo knih jste viděli a četli. Cokoli se vám během normálního života v míru přihodí, nikdy nikoho na válku nepřipraví. Protože v běžném životě jsou trápení a zkoušky rozptýleny. Ale ve válce nastupuje všechno najednou. Na to se prostě připravit nedá. Nejdůležitější je, že naše armáda byla připravena k odporu. Odrazila útok a stále denně zastavuje invazi. A Ukrajinci věří svým ozbrojeným silám a vedení své země a každý na svém místě se snaží dělat to, co nám pozvedá ducha a přibližuje nás vítězství.

S tím, co teď víte, je něco nečekaného, nenápadného, co vás ve vaší situaci dovede zaskočit?

Nejstrašnějším zjištěním pro mě bylo, jak krutí dokážou lidé být. (Nějak jsme si mysleli, že i oni [tedy Rusové – pozn. red.] jsou lidé.) Jak mohou ztratit svou lidskou tvář a páchat taková zvěrstva. Ukázalo se, že žádná hranice neexistuje. O Buči, Mariupolu, Ochtyrce nebo Kramatorsku nemůžeme mluvit, aniž bychom neplakali. Celý svět viděl fotografie zavražděných civilních obyvatel. A zatímco Rusko tvrdí, že je to všechno nahrané, denně slyšíte a vidíte příběhy, jak lidé v děsu poznávají své zavražděné příbuzné. Všechny důkazy sbíráme. Protože každý život a každá smrt jsou důležité. Chceme, aby vrazi byli potrestáni. Víte, v dějinách jsem vždycky považovala za nejhorší události zabíjení běžných lidí. V Kyjevě se nachází Babí Jar, kde nacisté za druhé světové války zabili bezbranné židovské obyvatelstvo Kyjeva. Zdálo se, že nic horšího už nemůže nikdy nastat. A dnes se vše opakuje přímo před našima očima.

1_obalka_R16
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R16
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 39 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte