Vizí Petra Uhla byla otevřená společnost
Souboj nezlomného muže s několika systémy i vlastní urputností
Petr Uhl byl bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností zdejší protitotalitní opozice sedmdesátých a osmdesátých let. Patřil mezi první signatáře Charty 77, a co bylo možná důležitější, byl jejím největším propagátorem. Se svou ženou Annou Šabatovou začali vydávat strojopisný časopis Informace o Chartě 77, pod zkratkou Infoch, který přinášel informace o dění kolem dokumentu, který výrazně promluvil do českých dějin. Uhl také patřil mezi zakladatele mimořádně významné instituce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který se snažil zmapovat a samizdatově či přes exilové kanály zveřejňovat případy politických procesů a šikan normalizačního režimu.
Informační, či skoro novinářský směr Uhlových opozičních aktivit měl určitou logiku. Petr Uhl vlastně nepatřil do žádného disidentského proudu. Nebyl součástí spisovatelského světa přátel Václava Havla, nepatřil k undergroundu kolem Ivana Jirouse, ani ke katolickému disentu, ať už konzervativnímu v okolí Václava Bendy nebo liberálnímu kolem Jiřího Němce. Nepatřil ani mezi komunistické protagonisty „socialismu s lidskou tváří“ z konce šedesátých let, tzv. osmašedesátníky. Se všemi ale spolupracoval, respektoval je a sbíral od nich informace, které zveřejňoval v Infochu a dokumentech VONS. „Jeho“ informace přepisovaly a rozšiřovaly v Československu stovky lidí a ta práce je často inspirovala k podpisu Charty 77 a k dalším politickým nebo společenským aktivitám. V poslední dekádě svého života si ale Uhl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
