Uchazeči o postup na střední školu to dobře znají – kdo u přijímaček neuvede postup řešení, ztrácí body.
Podobný metr lze nasadit na poslední nápad ministryně práce Jany Maláčové, která před volbami navrhuje znovu někde přidat. Tentokrát na minimální mzdě, tak aby stoupla z nynějších 15 200 na rovných 16 tisíc korun.
Její argumenty jsou ryze intuitivní a „lidské“. Každá mzda, včetně té nejnižší, má přece ve slušné zemi stačit na „důstojný život“. S tím se stěží dá polemizovat. Chybí však zdůvodnění – jakákoli podpůrná data, která by ukázala, jak navrhovaný krok ovlivní ekonomiku. Jde čistě o politikum. Stejně jako u opačného tábora, kdy z ministerstva financí a opozice zaznívá chabě podložené varování, jak osm stovek navíc u nejhůře placených profesí způsobí hospodářský kolaps.
Místo racionální debaty vidíme jen překřikování podle toho, co se komu víc hodí na billboard.
Přitom Maláčová má možná pravdu. Trh práce je složitější mechanismus, než by se zdálo z postojů jejích odpůrců. Ti si často vystačí s triviálními poučkami z prvních hodin ekonomie, že vyšší minimální mzda zvedne nezaměstnanost, protože firmám stoupnou náklady. Realita je jiná. Nevládní institut CERGE téma předloni zkoumal a zjistil, že minimální mzda je v Česku stále relativně nízká, že se týká jen malé části pracovníků a že její růst nemá s likvidací pracovních míst nic moc společného.
Na druhou stranu výzkum řešil jen roky 2013–2017, kdy se ekonomice dařilo. Za posledních osm let šla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
