Když v ráji zaprší

Pozdní odpoledne, polovina září. Hydrobiolog Masarykovy univerzity Petr Pařil stojí v potoce Járkovec v Bílých Karpatech, na východ od obce Strážnice. Přesněji stojí tam, kde by potok měl být, ale není. Louky v jeho nivě pokrývají fialové květy jedovatých ocúnů, přezdívaných poslové podzimu, počasí však jejich názvu neodpovídá, rtuť teploměru se stále drží u třiceti stupňů. Pořádně nepršelo už dva týdny a Járkovec nerovný souboj s vedrem pomalu vzdává. Jeho tok lemovaný habry, lípami a olšemi se rozpadl do izolovaných tůní oddělených dlouhými úseky suchého dna. „Tahle tůň bývala tři metry hluboká, ještě v roce 2012 tu žili pstruzi,“ vypráví Pařil nad jednou z kaluží, kde je teď vody po kolena.

Meteorologové vyhlásili uplynulé léto za nejdeštivější za posledních deset let, přesto jižní Morava dál vysychá a na západě republiky byla v polovině měsíce situace ještě horší. Prognóza přitom není dobrá ani do budoucna. Čeká nás pozvolná proměna krajiny, zemědělství a života vůbec – jeden z důsledků klimatických změn, už teď dobře viditelný právě na jižní Moravě.

Půjčka, pak exekuce

Na svazích kopců kolem Járkovce se rozprostírají takzvané pralouky Národní přírodní rezervace Čertoryje, řídce pokryté roztroušenými stromy. Hustým lesem nezarostly vlivem lidské činnosti už několik tisíc let a představují tak jedno z nejcennějších míst Česka, kde lze najít více než polovinu všech našich druhů orchidejí a motýlů. V odpoledním slunci to tu vypadá jako v ráji, ale pod jeho…