Horník přes palubu 

Cestou od nádraží k centrálnímu karvinskému náměstí to vypadá, jako by se tady vlastně nic moc nedělo. Lidé si stejně jako jinde v Česku užívají život bez omezení nouzového stavu, procházejí se po letních ulicích, nakupují, jezdí na kole, sedí na zahrádkách restaurací. Je tu však jedno ale: na rozdíl od zbytku země si tu každý musí znovu nasadit roušku, chce-li vstoupit do obchodu nebo do veřejného dopravního prostředku.

Karviná je dnes centrem návratu koronavirové nákazy a za fasádou zdánlivě běžného života se ve městě odehrává drama: tisíce lidí jsou doma, protože jsou buď nemocní, nebo v karanténě – koronavirus se tu šíří prostředím, kde jde jen stěží zachytit a zastavit: důlními šachtami. Noviny jsou plné příběhů havířů, kteří v dolech společnosti OKD onemocněli, a když už jich bylo opravdu hodně, podnik své doly první prázdninový týden na šest týdnů uzavřel a udržuje v nich jen nejnutnější provoz.

„Bojím se, co bych se nebál,“ říká pětadvacetiletý automechanik Jan, který si na náměstí s kamarády dává limonádu, „ale co nadělám. Prostě s tím covidem musíme nějak žít.“

Jenom číslo

Poklid zdravých lidí v ulicích v Karviné kontrastuje s náladou těch, kteří onemocněli a museli do pracovní neschopnosti nebo jsou v karanténě. „Normálně se na nás všichni vykašlali, doly měly být dávno zavřené, ne až teď. O tom, že se do šachty dostal koronavirus, se ví minimálně od května a bylo přece jasné, že se to rozšíří,“ říká do telefonu horník v karanténě, kmenový…