Když v roce 1886 seděla americká spisovatelka Louisa May Alcott v kanceláři bostonského nakladatele Austina Robertse, jistě by ji ani v nejdivočejším snu nenapadlo, že za 150 let bude její nejslavnější kniha argumentem v debatě o postavení žen v Hollywoodu. Malé ženy, semiautobiografický portrét života čtyř sester vyrůstajících v Nové Anglii během americké občanské války, byl adaptován do filmu, televize, opery a divadla minimálně dvacetkrát. Ke třem filmům přibyla loni – a do českých kin film dorazí na konci ledna – verze režisérky a scenáristky Grety Gerwig. Šestatřicetiletá bývalá herečka spojovaná hlavně s americkou nezávislou scénou na sebe předloni upozornila režijním debutem, dramatickou komedií o dospívání dívky s tvůrčími ambicemi Lady Bird. Ve stejném žánru pojala pro hollywoodské studio Sony i příběh v obecné představivosti spojovaný s domácí pospolitostí, sesterstvím, nutností být „dobrý“, vařením džemu a pečením. Pro svoji verzi se rozhodla vypíchnout hrdinku-spisovatelku usilující v 19. století, které ženám diktovalo jiné role, o svůj hlas a samostatnost. A zdůraznit motiv psaní jako práva na vlastní život. Gerwig tak do filmu víc dostala nejen samotnou Louisu May Alcott, ale i sebe samu a svoji vlastní kariéru. Natočila feministicky inspirativní film, který by snad už nemohl být víc šitý na míru dobovým náladám a volání po větším zastoupení žen ve filmovém průmyslu.
Podstatná otázka
V Česku nepříliš známé Malé ženy mají v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
