Legenda o Ingvarovi

Legenda firmy Ikea, kterou tak barvitě vypráví firemní muzeum v centrále v Älmhultu, začíná ponožkami. Kousavé fusekle z hnědé vlny ve vitríně jsou ručně pletené a stejně pečlivě mnohokrát zašívané. V příběhu symbolizují chudé zemědělské Švédsko, kde se v roce 1926 narodil Ingvar Kamprad, už navždy skromný, šetrný a úsporně uvažující. V další vitrínce o kousek dál jsou krabičky sirek, jejichž prodejem si vydělával již jako pětiletý. A pak je tu také katalog jeho zásilkového obchodu z roku 1957. Už tehdy mladý obchodník pochopil, jak je ekonomicky výhodné odšroubovat stolu nohy a sbalit ho do ploché krabice. Co začalo jako malý podnik zapadlý v lesích švédského vnitrozemí, se soustavnou prací svého zakladatele stalo miliardovým globálním impériem se sto šedesáti tisíci zaměstnanci.

Ingvar Kamprad zemřel 27. ledna, takže legenda geniálního švédského obchodníka byla v posledních dnech mnohokrát zopakována. Včetně toho, co ji kazí. Babička původem z Radonic na Karlovarsku, která odešla do Švédska, sympatizovala s Adolfem Hitlerem a pod jejím vlivem také mladý Ingvar vstoupil do švédské nacionálněsocialistické strany a aktivně pro ni pracoval – přesně v době, kdy zakládal Ikeu. Byly i jiné závady jako dětská práce či retušování žen z katalogu pro arabský svět. Nicméně legenda je legenda a Ingvar Kamprad je v myslích svých globálních zákazníků zapsán především jako ten, kdo „zlepšuje každodenní život mnoha lidem“ – jak znělo jeho heslo.

Happy mramor

Je tu ale ještě…