„Dvě minuty čtyřicet pět sekund. Havárie nosiče. To jsme rychle doletěli,“ konstatoval do vysílačky ruský kosmonaut Alexej Ovčinin několik sekund poté, co 11. října došlo k přerušení startu kosmické lodi Sojuz. Jeden z pomocných bloků se správně neoddělil od hlavní části nosné rakety, načež se kabina s posádkou – kromě Ovčinina byl na palubě ještě americký astronaut Nick Hague – odpojila a zahájila nouzové přistání. Vše dobře dopadlo, šlo nicméně o nejdramatičtější událost v kosmonautice od zkázy raketoplánu Columbia v roce 2003. Selhání nosné rakety se stovkami tun paliva znamená hru se smrtí.
Sojuzy jsou obecně bezpečné, k poslední smrtelné havárii došlo v roce 1971. Nelze ale nevidět, jak se v ruském kosmickém průmyslu zhoršuje bezpečnostní kultura. Klesá kvalita kontrol, jež v některých případech zřejmě probíhají jen z kanceláře. Třeba ruské rakety Proton kvůli tomu havarují mnohem častěji než v osmdesátých letech. V roce 2013 zavinil pád Protonu technik, který se před startem pokoušel zasunout senzor sledování náklonu vzhůru nohama, a když mu to nešlo, použil kladivo. Následná dvě kola kontrol to neodhalila, ačkoli šlo o jasně viditelný problém. Raketa se po startu nejprve potácela ve vzduchu jako opilá, pak vybuchla a zřítila se k zemi.
Loď Progress, nákladní nepilotovaná verze Sojuzu, neměla havárii 33 let, ale od roku 2011 Rusové ztratili hned tři. A experti upozorňují, že problémy provázejí i přímo kosmické lodi Sojuz: tu se nevyklopí antény, jindy se neotevře…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
