Karl Marx revival

Před necelými 30 lety se zhroutily režimy, které na zdi věšely podobizny Karla Marxe a školní učebnice prošpikovaly intelektuálním gulášem, kterému všichni říkali marxismus. Když Čína, jediný zbylý relevantní komunistický stát, za dohledu Marxových bust lákala kapitalistické korporace do země nízkými mzdami a minimálními právy svých dělníků, zdálo se, že učení vousatého kritika kapitalismu je definitivně passé.

Ke květnovému výročí 200 let od Marxova narození byla ovšem v jeho rodišti v Trevíru odhalena pětimetrová socha, dar vlády v Pekingu, a slavnost podpořili předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i šéfka německé sociální demokracie (SPD). „Třicet let po roce 1989 zase můžeme o Marxovi otevřeně mluvit,“ řekla Andrea Nahles, jejíž SPD léta vyniká spíše umírněností a pragmatismem. Poslední měsíc se o Marxovi mluvilo skutečně hodně: v Trevíru probíhá velká výstava, která jeho knihy klade do kontextu dramatických změn 19. století, německý prezident Frank-Walter Steinmeier uspořádal besedu o Marxově odkazu, v Londýně probíhá série výstav a přednášek, na trhu se objevilo několik nových životopisů.

Tenká hrana

Debatu v Evropě dodnes poznamenává někdejší železná opona. Na východ od ní zůstává v kolektivní paměti zkušenost života v režimech, které Marxovy teorie vydávaly za nezpochybnitelnou vědeckou pravdu. Důsledky zbožštění Marxe se během letošního vzpomínání projevují třeba v rozdílech mezi někdejším východním a západním Německem. V Neubrandenburgu na…