Dopis z Limy

Pokaždé když se odbavuji na limském letišti, rozhlížím se, zda neuvidím svého krajana, abych ho krátce pozdravil. Česky sice neumí, zato se rád nechá pohladit. Je to pes, jmenuje se Karo a v peruánské metropoli vyhledává zásilky kokainu, k čemuž ho na náklady naší republiky vycvičili kynologové v severočeských Heřmanicích.

Psal jsem o něm článek do Lidových novin dva roky poté, co ho Česko do jihoamerické země v prosinci 2012 darovalo coby náš příspěvek k mezinárodnímu boji s nebezpečnými narkotiky. Peruánští celníci mi ho tehdy vychvalovali nejen pro úspěchy v terénu při zátazích proti pašerákům, ale také jako přátelského tvora, kterého mají všichni rádi. Když jsem dělal rozhovor s jeho psovodem Paulem Reyesem, německý ovčák mě při tom šťouchal čumákem pod kolenem, jako by chtěl, abych se s ním pustil do dovádění. V posledních měsících jsem na něj nenarážel. Říkám si, že má zřejmě volno nebo šichtu v přístavu, kde se mezi kargem daří zabavit mnohem větší úlovky návykových látek než v kufrech leteckých kurýrů.

V polovině července ale uspořádal český velvyslanec Pavel Bechný na ambasádě koktejl, kde jako hlavní bod programu svoje umění předvádí další dva psi vytrénovaní v Heřmanicích. Belgičtí ovčáci Dick a Titan na rozdíl od Kara nemají český původ, ke tříměsíčnímu cvičení do Česka dorazili i se svými psovody už z Peru. Nyní na zahradě velvyslanectví, do níž přes vysokou zeď proniká hluk každovečerní limské dopravní zácpy, ukazují, jak bezchybně reagují na povely…