V Pekingu se konal celosvětový slet státníků a my jsme byli u toho. Český prezident se, stejně jako zástupci dalších sto třiceti zemí, zúčastnil summitu k čínskému projektu Nové hedvábné stezky. Oko sice netěší pohled na českého lídra usazeného po boku běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, který plní věznice svými politickými oponenty stejně svědomitě jako pekingští komunisté, větší problém ale je, že Miloš Zeman na sum-
mitu, alespoň podle přenosů státní čínské televize, ztrácel koncentraci a usínal. Právě ostražitost by přitom měla být hlavní výbavou vrcholného představitele státu při potlesku čínským hostitelům. Tedy pokud nechce svoji zemi uvrhnout do dluhové pasti.
Přicházení
Iniciativa na obnovu starobylé obchodní stezky z východní Asie do Evropy není nová. Přišli s ní před šesti lety čínští ideologové, coby hlavní zahraničněpolitickou doktrínu ji pak v roce 2013 přijal současný čínský prezident Si Ťin-pching. Iniciativa sleduje, byť veřejně nevyřčené, dva cíle. Zaprvé zaplnit mocenské vakuum na geopolitické šachovnici tam, odkud se stahují Američané. Je to příklad Blízkého východu a střední Asie, ale také Evropy. Druhým cílem je upotřebit někde volné peníze. Čína má s většinou států světa výrazný přebytek obchodu a peníze dosud investovala hlavně do nákupu amerických dluhopisů, ale to nestačí. Zbylé prostředky se proto rozhodla vložit do velkých infrastrukturních projektů ve svém blízkém i vzdálenějším okolí, podle toho, kde to odpovídá jejím zájmům.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
