Klíč má v ruce Bůh

Petr Jašek zřejmě poznal hrůzy, které si jeho krajané neumějí představit. Mluví o nich ale zhruba, jako by popisoval nedělní výlet. Hovoří klidně, s přimhouřenýma očima a takřka neustále se usmívá, což jeho historky dělá o to děsivějšími. Často tu vypráví o Monice Dra, nigerijské ženě, kterou spolu s jejím manželem cestou do kostela přepadli členové islamistické organizace Boko Haram. Ozbrojenci poznali podle šatů, že Monica a její muž jsou křesťané. Namířili na ně samopaly a dali jim vybrat: buď na místě odříkají šahádu, tedy muslimské vyznání víry, anebo zemřou. Když to pár odmítl, ozbrojenci usekli muži hlavu. Vyděšená Monica začala utíkat. „Muži ji dobíhali, sekali ji mačetami do zad, viděl jsem ty jizvy,“ vypráví Jašek, na tváři mu stále hraje lehký úsměv. Muži prý nakonec Monicu dostihli, podřízli jí hrdlo a její tělo odhodili do příkopu u cesty mezi odpadky. Kdyby útočník vedl řez o pár centimetrů níž, žena by vykrvácela. Takhle jen ztratila vědomí. Měla velké štěstí – kolemjdoucí vesničané ji v příkopu našli a odnesli ji do nemocnice. Přežila, ale v krku má stále díru, a když chce mluvit, musí ji prstem ucpat. „Naše organizace jí zaplatila operaci. Bylo to pro mě jedno z nejsilnějších setkání v životě,“ pokyvuje vypravěč svou holou, kulatou hlavou.

Misionář? To je silné slovo

Petr Jašek pracuje pro americkou křesťanskou organizaci Hlas mučedníků, která se pokouší pomáhat lidem stejného vyznání v nouzi. Svoji práci v tichosti dělal čtvrt století a objel…