Když v roce 1982 povstali členové Muslimského bratrstva proti syrské vládě a ve městě Hamá zabili stovky vojáků, režim odpověděl okamžitě a brutálně. Vládní letadla a děla na rozkaz prezidenta Háfize Asada celé týdny drtila město. A než armádní buldozery srovnaly celé čtvrtě se zemí a dokončily dílo, režim zabil asi 25 tisíc lidí.
V roce 2011, skoro 30 let po masakru v Hamá, čelil Háfizův syn Bašár jiné revoltě. Po celé Sýrii vypukly pokojné protesty proti jeho vládě. Někteří lidé se domnívali, že jemný oftalmolog bude zdrženlivější než jeho krví zbrocený otec. Ale po více než pěti letech války si to už nikdo nemyslí. Asad mladší systematicky mořil hladem, bombardoval a střílel své lidi, obléhal civilisty v rebely obsazených oblastech a svrhával bomby na jejich nemocnice, tržiště a školy. Svou taktikou spálené země zabil velkou většinu více než 400 tisíc obětí války a miliony Syřanů vyhnal za hranice jako uprchlíky. Masakr, na který dohlížel jeho otec v Hamá, vypadá v tomto srovnání jako podružný a lokální.
Teď se zdá, že taková taktika, spolu s ruským letectvem a s radami íránských vojenských expertů, posunula Asada k jeho zatím největšímu vítězství. Prorežimní síly, s Íránem podporovanými šíitskými milicemi z Iráku a Libanonu v čele, zahnaly povstalce do maličkého území na východě Aleppa, před válkou největšího syrského města.
Rebelové – jako součást dohody zprostředkované Ruskem a Tureckem – 13. prosince souhlasili, že se vzdají. Nastalo příměří, při kterém se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
