PF 1977
Jsem sám
a bez tabáku
ve vile o novoroční noci.
Už hlídám jen novoroční album a telefon.
Prošel jsem všechny své dětské skrýše,
našel jsem i nůž z té doby
a teď se ho bojím.
Je půlnoc a kohosi neudrží dláždění.
Obloha se červená od rachejtlí
jako moje kolorovaná babička
ze svatební fotografie.
Mám i duben
a taky jednu prázdnou stránku v albu.
Tak tady si milenka duběnka
popláče, potrvá, povadne.
Milenko,
jsem sám
a bez tabáku
ve vile o novoroční noci
a v tomhle roce
stáhnou se nad námi mraky.
Poezie.
***
1. září 1978 jsem nenastoupil do třetího ročníku gymnázia,
ale do kotelny
jednoho INTERHOTELU na Václavském náměstí.
Na dveřích tam visela smaltovaná cedulka:
– n e p o v o l a n ý m v s t u p z a k á z á n –,
zatímco na dveřích gymnázia
vesele panáčkoval dvouocasý lev v záplavě lipových ratolestí
a každý mohl vidět
skrz prořídlé křoví
naše spolužačky v modrých trenýrkách a našponovaných tričkách,
jak si hrají s oranžovým míčem
na školním hřišti.
Musím zdůraznit,
že mě ze školy nevyhodili,
ale že jsem ukončil studium: sám od sebe,
z osobních důvodů
a na vlastní žádost.
Kotelna byla v suterénu a jediné, co z ní bylo vidět,
byl nákladní výtah,
kterým se vyvážela ještě vlažná škvára v popelnicích
na hotelový dvůr,
kde výtah vždycky s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
