0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře10. 12. 20165 minut

Co pohání populismus?

Je nezbytné, aby západní státy lépe řídily imigraci

Mezi novináři koluje vtip: Učíme se počítat „jedna, dva, trend“. V tuhle chvíli je ale nejspíš správné říci, že na celém světě je vidět populistický trend. Podstatná otázka přitom zní: Co pohání jeho tak mimořádný vzestup?

Skoro měsíc po zvolení Donalda Trumpa šli k volbám Evropané a výsledky byly různorodé. Italové hlasovali proti všemu – proti vládě, proti Evropské unii, tudíž i proti svému centristickému, na reformy zaměřenému premiérovi Matteu Renzimu. Rakouští voliči naopak odmítli krajně pravicového kandidáta Norberta Hofera. Přesto bylo překvapivé, že tento zástupce Svobodné strany Rakouska – jejímž prvním vůdcem byl bývalý nacistický ministr a příslušník SS – získal v hlasování 46 procent. V posledních letech téměř po celé Evropě, od Francie přes Nizozemsko k Německu, pravicové populistické strany sílí.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Zdá se však, že ve většině evropských zemí populisté jen sotva získají moc; nemohou totiž napodobit to, co se podařilo Trumpovi: ovládnout mainstreamovou politickou stranu. Evropské strany jsou vnitřně silné a mají mechanismy, jež takové nepřátelské ovládnutí znemožní. Naopak americké politické strany už od vzniku primárek nejsou nic jiného než jakýsi nosič populárních politiků. Jakmile se ukázalo, že Trump získá nominaci republikánů, stranická struktura se rozložila a změnila se v jeho exekutivu.

Společný faktor

Trumpovi příznivci a jiná populistická hnutí často říkají, že klíčem k jejich úspěchu je ekonomika: její pomalá regenerace, stagnace mezd,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc